Článek
Být aktivní snižuje riziko chronických onemocnění. Toto sdělení nikoho nepřekvapí. Uvědomujeme si ale, že to může ve stejné míře platit i obráceně? Podle studie časopisu Lancet nedostatek pohybu způsobuje stejný počet úmrtí (zmíněných více než 5 miliónů) jako cigarety. Příliš málo fyzické aktivity má hned třetina dospělých.
Epidemie lenosti
S ohledem na čísla lze nulový pohyb řadit mezi podobné příčiny smrti, jako jsou problémy se srdcem, cukrovka či rakovina - s tím rozdílem, že vše ostatní jsou vážné nemoci. Vědci tvrdí, že v současnosti je to už tak neúnosné, že bychom k tomu měli přistupovat takřka jako k pandemii.
Blok, který lidem brání se více hýbat, se většinou nachází jen v jejich hlavě. Nejde o fyzické schopnosti, pohyb automaticky neznamená fyzicky náročné nebo adrenalinové sporty. Tematikou se zabývalo množství odborníků z celého světa. Dospěli k několika závěrům.
Neříkat jen pozitiva, ale hlavně negativa
Opět je třeba začít mozkem - a to změnou ve způsobu uvažování. Významnější účinek než vyjmenovávání výhod zdravého pohybu budou nepochybně mít varování před nebezpečími, vyplývajícími z jeho absence.
Dospělým se doporučuje alespoň 150 minut pohybových aktivit týdně. Nezáleží, zda půjde o rychlou chůzi, jízdu na kole nebo dokonce zahradničení. Zkrátka vyvíjet i jinou než jen myšlenkovou a sedící činnost.
Z analýzy časopisu Lancet dále vyplývá zajímavý, přesto nepříliš překvapivý fakt: lidé z nejvyspělejších ekonomik s nejvyššími příjmy jsou aktivní nejméně. Nejhorší je situace ve Velké Británii, dějišti letošních Letních olympijských her. Tam celé dvě třetiny dospělých osob nemají takřka žádný pohyb. Je pravda, že způsoby aktivity se v jednotlivých regionech značně liší, přesto lze všechny údaje brát vážně.
Olympiádu připomínáme v souvislosti se slovy hlavního výzkumníka Pedra Hallala. Ten říká, že ačkoli celosvětová pozornost bude upřena na sportovní zápolení, většina diváků se tím neinspiruje a zůstane neaktivní.
Neseďte, hýbejte se!
Nabádání k pohybu by se však mělo stát jakousi globální výzvou - zlepšuje totiž zdraví a snižuje riziko onemocnění. Lidé si to musí uvědomit a alespoň částečně tomu přizpůsobit svůj život. Čas se vždy nějaký najde, i když na první pohled není. Životní prostředí v okolí bydliště ale může naši mdlou chuť ještě ztlumit. Jestliže se někdo bojí do blízkého temného parku, pravděpodobně tam běhat nepůjde. Natož když poblíž žádný nemá...
Samozřejmě se ozvali i zpochybňovači této "teorie". Mají pravdu, že přirovnávání kouření k nečinnosti není stoprocentně přesné. Oboje zabije ročně podobné množství lidí, kuřáků je však značně méně, tudíž je kouření pro jednotlivce nebezpečnější. To je pravda.
Pokud chceme odvrátit riziko rakoviny, přestat s kouřením (ideálně ani nezačínat) je skutečně to nejdůležitější, co bychom měli udělat. To však nevylučuje nic z toho, co bylo popsáno výše: nějaký pohyb vykazovat potřebujeme.
