Elektromagnetickými vlnami proti křečovým žilám

Využívá speciální sondu. Ta postiženou žílu ohřeje a tím uzavře. Její efekty jsou rychlé a šetrné, s minimem vedlejších účinků.

Co znamená šetrné? U běžné operace křečových žil se postižená céva odstraní, přesněji řečeno vytrhne z tkáně ven. Lékař to musí dělat v celkovém znecitlivění pacienta. Pro postiženou tkáň je zákrok určitým traumatem. Ne náhodou mívají lidé v okolí ošetřených míst podlitiny.

U bipolární radiofrekvenční indukční termoterapie (RFITT) zavede specialista do postižené žíly z malého řezu sondu. „Vyzařuje vysokofrekvenční elektromagnetické vlny, podobně jako třeba mikrovlnná trouba,“ vysvětluje princip této metody MUDr. Karel Novotný, cévní chirurg z Žilní kliniky ve Vlašimi.

„Postiženou cévu nahřeje. Žíla se smrští a zataví. Není třeba se toho bát. Sonda využívá teploty od 60 °C do 80 °C. Ošetřená céva tak zanikne a změní se postupně ve vazivový pruh.“

Lékaři obvykle dělají zákrok s RFITT ambulantně. Většinou netrvá déle než hodinu. Naprostá většina z nich odchází týž den domů. Do práce se může vrátit po 1 až 5 dnech. U klasické operace křečových žil zůstane pacient v nemocnici 1 až 5 dnů a v pracovní neschopnosti asi 4 týdny.

Řada ambulancí a klinik nepoužívá při RFITT celkové nebo epidurální znecitlivění. Anestezii aplikuje pouze lokálně. U této metody odpadají podlitiny a další komplikace, které někdy doprovázejí běžně používané chirurgické odstraňování žil. Víc se o ní dozvíte na internetu, třeba na www.krecovezily.cz v kapitole RFITT sonda.

„Rychlý návrat do práce a do normálního života ocení zejména lidé, pro které je každý den strávený v nemocnici nebo doma nemalou finanční ztrátou,“ říká doktor Novotný. Těm bude asi nejméně vadit, že jde o operaci, kterou zdravotní pojišťovny nehradí, na rozdíl od klasické metody.

Pacienta stojí zákrok s využitím RFITT 5 až 25 000 Kč, záleží na jeho rozsahu a ceně stanovené konkrétním pracovištěm.

„I když je RFITT moderní a efektivní metodou, nehodí se na všechny typy potíží s křečovými žilami,“ zdůrazňuje doktor Novotný. „To je stejné jako u jiných metod.“

Jestli ji lze u konkrétního pacienta využít, záleží na výsledku vyšetření a na posouzení lékaře. Ideální dobou na vyšetření je konec léta, začátek podzimu, na zákrok pak podzim nebo zima, kdy vedra nekomplikují hojení.

Zajímavou novinkou je také endovaskulární laser (EVL). U něj se do postižené žíly zavádí tenké vlákno. Na jeho konci se světlo přeměňuje v teplo. Cévu nahřívá a zatavuje velmi podobně jako RFITT. Laser pracuje také velmi šetrně.

A podobně jako RFITT a další nestandardní postupy si ho pacient musí hradit. Ceny bývají podobné těm u radiofrekvenční termoterapie. Po zákroku laserem, termoterapii i dalšími metodami je nutné operovanou končetinu 2 až 3 týdny bandážovat. Při doléčování musí pacient nosit zhruba 2 až 3 měsíce kompresivní elastické punčochy. Pomáhají zlepšit žilní návrat.

Křečové žíly jsou naší daní za to, že chodíme po dvou a ne po čtyřech. Sklon k nim ovlivňuje hlavně zděděná dispozice. Určité úseky žil při nich ztrácejí pružnost a pevnost podobně jako vazivová tkáň kolem nich. Chlopně v žilách, které brání zpětnému toku krve a pomáhají ji pumpovat k srdci, pak nedomykají, tedy netěsní. Krev se městná v žilách, zvyšuje tlak na jejich stěny a tím zhoršuje jejich stav.

Dochází také k otokům dolních končetin a k dalším komplikacím. Křečové žíly se obvykle projevují pocitem těžkých, unavených nohou, otoky, bolestmi, pocity napětí nebo mravenčení, případně i křečemi.

Kromě vrozených dispozic zvyšuje riziko vzniku křečových žil také dlouhé stání na nohou nebo sezení. Není divu, že k nim mají větší sklon prodavačky, taxikáři, servírky, řidiči kamiónů, kadeřnice, kuchařky a učitelky. Dalším rizikovým faktorem je nedostatek pohybu, obezita, kouření a stoupající věk.

Řada lidí se obává, jestli jim odstraněné úseky žil nebudou chybět. Nebudou. Naopak, když specialista odstraní poškozené úseky, funkce ostatních žil se zlepší a zabrzdí se i další poškozování hlubokých žil. Proto by pacienti měli jít k lékaři co nejdříve.