Éčka v potravinách mohou ovlivňovat pozornost dětí, některá jsou ale neškodná

Je vám záhadou, jak to, že kupovaný kompot z obchodu už měsíc stále září až nezdravou jasnou červení, když vaše domácí jahodová zavařenina má už od počátku spíše barvu hnědou?

Za svou barevnost, která má do skutečné barvy ovoce při zavařování opravdu jen hodně daleko, mohou především konzervanty, barviva, emulgátory a další přidané látky, které ve zkratce nazýváme éčka.

Mnoho lidí si ale myslí, že všechna éčka jsou špatná, což není tak úplně pravda. Dokonce Evropská unie reguluje, k čemu všemu se dají a smí éčka využívat, povolených důvodů je dohromady celkem 26. Smí se užít v případě, že není možné potravinu upravit jiným způsobem (protispékavé látky v soli či v práškovém cukru. Bohužel ale přizpůsobovat potraviny pro zákazníky vzhledově užitím éček EU nezakazuje.

„Je ale zakázáno, aby přidané látky přispívaly ke skrytí nedostatků, které vznikly použitím vadných surovin nebo by byly způsobeny vinou špatných hygienických podmínek,” říká Hana Hoffmannová šéfredaktorka časopisu dTest.

I do oblíbených sladkostí se smí používat potravinářská barviva, jejichž množství reguluje EU. Mezi ně patří látky, které mohou nepříznivě ovlivnit pozornost dětí. Jsou to například potravinářské žlutě E110, E104, E102, červeně E124, E129, azorubin E122 a tartrazin E102. Najít je kromě laskomin můžete například na přebalech oblíbených bramborových chipsů.

Uvedené látky podle Americké akademie pediatrů zvyšují riziko vzniku syndromu ADHD (hyperaktivita a snížená pozornost). K látkám, které mohou také nepříznivě ovlivňovat pozornost dětí, se přiřazuje ještě indigotin E132 a modř E133.

Jaká jsou rizika dlouhodobého konzumování špatných éček? „Úplně stejná, jako byste jedli cokoliv, co obsahuje v rozličných poměrech nepřirozená aditiva, chemii nebo i ty zakázané látky, které do potravy živých organismů prostě nepatří,” říká nutriční gastronomka ze Zásadně Zdravě Jana Černá a dodává, že takové stravování může ovlivňovat také správný a zdravý chod organismu.

„Mám na mysli různé alergie a stále častěji se objevující intolerance, přes jistě nezanedbatelný vliv v případě civilizačních chorob až po délku a obecnou kvalitu života. To, že se dožíváme vyššího věku, automaticky nemusí znamenat, že je populace zdravější. A platí to i naopak,” upozorňuje odbornice.

Rozhodně ale není třeba se všech „éček„ bát a odmítat potraviny, u kterých se ve složení objeví strašidelné ”E”. „Zkratka E (+ 3-4místné číslo) neznamená automaticky označení pro emulgátor, ale je to lokální značení Evropskou komisí (E tedy spíše proto, že jsme v Evropě) schválených přidaných látek (aditiv), které se mohou objevit ve spojení s potravinou.

“Éčka”, jak je nejčastěji označujeme, mohou zahrnovat i látky, se kterými se v jejich přirozené formě běžně setkáváme v přírodních surovinách (ovoci, zelenině, bylinách, v mase, ve vejcích…) Jako např. riboflavin neboli vitamín B2, který nese označení E101; barvivo chlorofyl (E140); kyselina jablečná (E296); vitamín C, neboli kyselina askorbová (E300),” vysvětluje Jana Černá.

Některá éčka, jakkoliv to může člověka vystrašit, jsou přirozenou součástí ovoce a zeleniny a získávají se extrakcí z trávy či kopřiv. Do takové skupiny patří například chlorofyly a chlorofyny (E140). Dále vás nemusí děsit E300. Jedná se totiž o kyselinu askorbovou, tedy vitamín C. Najdeme ji například v limonádách či v pečivu.

S klidným srdcem můžete přistupovat také k E200, kyselině sorbové, která je přírodním konzervantem a zabraňuje tvorbě plísní a kvasinek. Hojně se používá k výrobě sýrů. Na etiketách marmelád se nemusíte pozastavovat ani nad E440, tedy nad pektiny, které se získávají z citrusů a jablek a slouží jako želírovací látky nebo stabilizátory.

„Z hlediska zdraví většinu aditiv v jídle obecně považuju hlavně za zbytečná. Pomáhají spíše nějakým způsobem zachovávat/uchovávat potraviny dostatečně barevné, déle trvající, měkčí, křupavější, kompaktnější. A usnadňují tak chod současnému modernímu stylu života, potravinářskému průmyslu, obchodu, ekonomice atd.,” uvádí Jana Černá.

Lidem doporučuje, pokud u výrobku nerozumí složení, tak udělají nejlépe, pokud potravinu nekoupí. Spíše je lepší zaměřit se na přirozenou stravu s minimem průmyslového zpracování. To zahrnuje čerstvé maso, ryby, ovoce, zeleninu či mléčné výrobky.

Pokud se chcete rychle zorientovat v širokém spektru přidaných látek, dTest nabízí mobilní aplikaci ke stažení zdarma pro chytré telefony na Google Play i Apple Store. „Vyhledávání je možné podle zkratky, celého slovního označení i podle původu a zařazení jednotlivých látek. Údaje průběžně propojujeme s potravinářskými výrobky, které testujeme,“ uzavírá Hana Hoffmannová.