Článek
Lidský organismus se totiž vyrovnává s tepelnou zátěží pomocí regulačních mechanismů. Mezi ně patří například rozšíření kožních cév, což se navenek projeví zčervenáním, vyzařováním tepla a pocením. To má ale za následek pokles krevního tlaku, na který srdce reaguje zvýšenou činností. Protože nemocné srdce má limit, krev stagnuje v plicích, srdce ji nestačí čerpat a u těchto nemocných se zhoršují dechové funkce.
Úpal a úžeh
Hodně slunce, dusno a vedro, které se ve městech ještě umocňuje odrazem od černého asfaltu, ubližuje i zdravým lidem.
Úpal je nemoc z přehřátí a k tomu, aby nás postihl, stačí horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu, tzv. skleníkové. Takový byl skoro celý červenec. Projevuje se slabostí, nejistou chůzí, zamlklostí, zástavou pocení, horkou a suchou kůží. Člověk snadno omdlévá, například v přeplněném dopravním prostředku, má pocit obluzení, zmatenosti, úzkosti, mohou se dostavit i křeče. | |
---|---|
První pomoc spočívá v přemístění postiženého na chladné místo v poloze vleže. Uvolníme mu oděv, zdvihneme dolní končetiny, otíráme pokožku chladnou vodou, a pokud je při vědomí, podáváme mu studený nápoj. Prevencí je nošení vzdušného, volného oděvu, časté sprchování nebo omývání chladnou vodou, a hlavně dostatečný příjem tekutin. |
Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména když nemáme pokrývku na hlavě. Vlivem slunění se organismus přehřeje, pokožka rudne, mohou se vytvořit až bolestivé puchýře, tedy spálení. Dostavuje se i silná bolest hlavy, celková nevolnost a zvracení. | |
---|---|
První pomoc i prevence jsou stejné jako při úpalu. |