Hlavní obsah

Dům pod svahem pomáhá s návratem alkoholiků a gamblerů do společnosti

31. 8. 2012, 11:29

Kdo nemá vlastní zkušenost, jen stěží si dovede představit, jaké to je, když vás závislost provází na každém kroku. I když máte pocit, že už jste ze všeho venku, není tomu tak. Je to začarovaný kruh, z něhož se bez odborníků jednoduše vymanit nelze.

Článek

Jednou z možností jak zvládnout závislost, léčení, zničené rodinné vztahy a vše co s tím souvisí, je havířovské středisko Armády spásy – Dům pod svahem. Závislým na alkoholu i patologickým hráčům nabízí 18měsíční resocializační program.

"Služba následné péče navazuje na pobyt v Psychiatrické léčebně, poskytuje dočasně domov lidem, kteří o něj přišli a podporuje je v rozhodnutí trvale abstinovat, obnovit rodinné vztahy a žít plnohodnotný život. Konkrétně se zaměřuje na individuální i skupinovou práci, pracovní a volnočasové aktivity. Celý program trvá 18 měsíců, uživatelé mají k dispozici socioterapeuta, pečovatele, duchovního a psychoterapeuta. Tímto holistickým přístupem můžeme zasáhnout celou osobnost člověka. Výsledky ukazují, že tento přístup je úspěšný," upozorňuje vedoucí střediska Tomáš Kolondra a dodává:

„Z našich každodenních zkušeností vidíme, že i s těmito závislostmi lze úspěšně bojovat. Samozřejmě jsou klienti, kteří program nezvládnou. Ale ti, kteří se rozhodnou bojovat, najdou odhodlání stát se opět platnými členy společnosti a program absolvují celý, jsou z výsledků stejně jako my nadšeni."

Program Domu pod svahem byl v posledním roce rozšířen o další krok k osamostatnění – bydlení v tréninkových bytech. Tyto byty má Armáda spásy pronajaty od společnosti RPG a absolventi programu jsou zde ubytováni podmíněně na dobu dvou let. Je-li zařazení do společnosti úspěšné, přechází smlouva přímo na ně.

Úspěšnost programu potvrzuje příběh muže závislého na alkoholu
Můj život začínal jako u každého základní školou, pak následovalo vyučení se v oboru zámečník. Poté jsem se oženil. Narodily se nám tři dcery. Pracoval jsem, opravil rodinný domek a měl zámečnickou dílnu. V těchto dobách jsem požíval alkohol jen při příležitosti různých oslav. Zaměstnání a práce na živnost přinesla do mého života napětí, které jsem řešil alkoholem.Po radě lékařky jsem se rozhodl pro léčbu závislosti na alkoholu v Psychiatrické léčebně v Opavě. Po absolvování tří měsíců jsem nastoupil do práce a navzdory tomu, že tam byl alkohol denně, jsem dokázal abstinovat téměř rok. Pak jsem však do toho znovu spadnul a požádal o druhou léčbu v Opavě. V rodině to však ani potom moc neklapalo.Začaly zdravotní problémy a znovu alkohol. Následoval rozvod, zůstal jsem sám, jídlo šlo stranou a k životu stačilo jen pivo. Byl jsem nalezen v kritickém stavu bývalou manželkou a dcerou, které mi přivolaly pomoc a zařídily odvoz do nemocnice, kde mi moc naděje nedávali. Po měsíci, kdy jsem byl ochrnutý na nohy, jsem se začal učit chodit o berlích. Za to vše musím poděkovat jak bývalé manželce, tak dcerám, které mi pomohly vyřídit následnou péči v Domě pod svahem, kde začala další epocha mého života.Myšlenky byly někdy různé, ale pomyslet na alkohol by byl ten poslední krok do černé díry. Získat si důvěru zpět je velmi těžké a vím, že nemusí být někdy přijata i od těch nejbližších. Já osobně si nedovedu představit můj další život bez absolvování programu následné péče v Havířově. V současnosti jsem v blízkém kontaktu s dcerami i bývalou manželkou. Mám garsonku, auto, důchod a kamarády, kteří mi pomáhají jít na cestě bez závislosti.

Úspěšnost programu potvrzuje příběh muže závislého na alkoholu

Můj život začínal jako u každého základní školou, pak následovalo vyučení se v oboru zámečník. Poté jsem se oženil. Narodily se nám tři dcery. Pracoval jsem, opravil rodinný domek a měl zámečnickou dílnu. V těchto dobách jsem požíval alkohol jen při příležitosti různých oslav. Zaměstnání a práce na živnost přinesla do mého života napětí, které jsem řešil alkoholem.Po radě lékařky jsem se rozhodl pro léčbu závislosti na alkoholu v Psychiatrické léčebně v Opavě. Po absolvování tří měsíců jsem nastoupil do práce a navzdory tomu, že tam byl alkohol denně, jsem dokázal abstinovat téměř rok. Pak jsem však do toho znovu spadnul a požádal o druhou léčbu v Opavě. V rodině to však ani potom moc neklapalo.Začaly zdravotní problémy a znovu alkohol. Následoval rozvod, zůstal jsem sám, jídlo šlo stranou a k životu stačilo jen pivo. Byl jsem nalezen v kritickém stavu bývalou manželkou a dcerou, které mi přivolaly pomoc a zařídily odvoz do nemocnice, kde mi moc naděje nedávali. Po měsíci, kdy jsem byl ochrnutý na nohy, jsem se začal učit chodit o berlích. Za to vše musím poděkovat jak bývalé manželce, tak dcerám, které mi pomohly vyřídit následnou péči v Domě pod svahem, kde začala další epocha mého života.Myšlenky byly někdy různé, ale pomyslet na alkohol by byl ten poslední krok do černé díry. Získat si důvěru zpět je velmi těžké a vím, že nemusí být někdy přijata i od těch nejbližších. Já osobně si nedovedu představit můj další život bez absolvování programu následné péče v Havířově. V současnosti jsem v blízkém kontaktu s dcerami i bývalou manželkou. Mám garsonku, auto, důchod a kamarády, kteří mi pomáhají jít na cestě bez závislosti.