Článek
Možná je pro vás držení za ruce romantické gesto nebo naopak kýč, to ovšem nic nemění na tom, že bychom se ho podle odborníků neměli snadno vzdávat.
I tak obyčejný akt, jakým je propletení a sevření prstů s blízkou osobou, dokáže tlumit různé „nebezpečné“ signály vysílané mozkem. Pocit blízkosti, který získáváme díky tomuto fyzickému doteku, umí výrazně modulovat reakci mozku na stresové situace, uvádějí vědci pro server Daily Mail.
„Svět předkládá lidskému mozku řadu problémů, které je třeba vyřešit. A ukázalo se, že být sám je problém. Blízkost spřízněného člověka v takové situaci dokáže opravdu hodně,“ uvádí k tomu psycholog James Coan.
Doteky a jejich tajemství
Držení za ruku je klíčovou součástí lidské vazby, kterou už novorozené děti dělají zcela instinktivně, když se jich matky dotknou. Ruce jsou zatíženy citlivými nervovými vlákny, která se připojují k tzv. bloudivému nervu v mozku – v epicentru parasympatického nervového systému. Ten dohlíží na širokou škálu klíčových tělesných funkcí, včetně kontroly nálady, imunitní reakce, trávení či srdeční frekvence.
Fyzický dotek v podobě držení za ruku, stejně jako objímání či mazlení, podněcuje uvolňování chemických látek pro dobrý pocit v mozku, jako jsou oxytocin a serotonin, které napomáhají lidem cítit vzájemné spojení.
Anketa
James Coan se ve svém pokusu jal zjistit, jak právě držení za ruce pozitivně ovlivňuje reakce mozku ve stresových situacích. Bylo vybráno 16 vdaných žen a všem bylo sděleno, že v rámci pokusu dostanou elektrický šok.
U těch, které při sdělení držel někdo za ruku, byla podle skenů prokázána snížená reakce mozku na hrozbu. Pokud tím dotyčným byl navíc manžel či partner, byla reakce ještě mnohem menší. Jak k tomu vědci uvedli, čím šťastnější páry byly, o to více ruka partnera „tlumila“ reakci mozku na šok.
Coan také dospěl k názoru, že naopak absence takového spojení spouští výraznou změnu v mozkové aktivitě, a znamená to například i více stresu.
Už samostatná studie z roku 2021 pak prokázala, že držení něčí ruky ve stresové situaci může výrazně snížit hladinu stresového hormonu kortizolu. Platilo to i v situacích, kdy lidé ve stresu (případně po prožití stresové situace) přijímali doteky útěchy nebo objetí.