Drogy, nebo léky? Psychedelika stále vzbuzují naděje i obavy

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí depresí pět procent světové populace, v Česku dokonce osmnáct. Na třetinu pacientů však klasická léčba antidepresivy a terapií neúčinkuje. I proto zažíváme renesanci zájmu o psychedelika neboli látky měnící vědomí. Mohou totiž s depresí pomoci.

Ve vědecké komunitě na psychedelika nepanuje jednotný názor. Velmi záleží na tom, v jakém kontextu jsou užita. Výzkum jejich léčebného potenciálu a snaha pochopit pravidla jejich bezpečného užití zaměstnávají týmy odborníků po celém světě.

Ukazuje se však, že při léčbě nejen depresí, ale i úzkostí a posttraumatických stresových poruch mohou sehrát zásadní roli, neboť na rozdíl od běžných léčiv neodstraňují pouze následky, ale umí pomoci vyhledat příčinu potíží.

Látky rozšiřující vědomí provázejí lidstvo od pradávna a ve všech kulturách. Houby lysohlávky, výtažek z pralesní liány známý jako ayahuasca či výtažek z kaktusu zvaný meskalin, s tím vším šamani v tradičních kulturách uměli pracovat. Užití těchto výtažků bylo léčebné a rituální, podléhající pevně daným pravidlům.

V 70. letech minulého století se psychedelické přípravky ocitly na seznamu zakázaných a tvrdě potlačovaných drog. Spolu s heroinem, kokainem, pervitinem a opiáty. Avšak zatímco tyto drogy spolu s alkoholem v tabulkách závislostí vedou, psychedelika umí závislosti i léčit.

Všechny látky měnící vědomí však získaly označení drogy a byla jim vyhlášena válka. Politici slibovali, že díky ní ze společnosti zmizí značná část kriminality i nežádoucích sociálních jevů. Uplynulo šedesát let a drogy ze společnosti vymýceny nebyly.

V České republice jsou podobně jako v jiných zemích drogy kriminalizovány a jejich držba, prodej a výroba jsou trestné. Nastavení protidrogové politiky je však součástí širších evropských dohod, a proto změnu, po které volají někteří odborníci, nelze učinit ze dne na den.

Kvůli přísné protidrogové politice se výzkum psychedelik pozastavil. „Tento systém je zastaralý,“ míní národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

„Je vázaný na mezinárodní smlouvy z roku 1961 a kvůli tomu jsou psychedelika řazena k látkám, které nemají léčebné užití. Chováme se k nim jako k heroinu, u nějž jsou velká rizika závislostí, předávkování a úmrtí. Psychedelika nejsou zcela bez rizika, ale jde o výrazně jiný typ látek. Měli bychom se snažit o jejich kontrolovanou dostupnost v terapeutickém prostředí,“ dodává Vobořil.

Odborníci se shodují, že návykovost je u psychedelik na rozdíl od alkoholu, opiátů či stimulantů malá až žádná. A ještě jeden rozdíl tu je: zatímco alkohol mozkové buňky ničí, psychedelika významně ovlivňují neuroplasticitu mozku – napomáhají tvorbě nových propojení mezi mozkovými buňkami.

Nelze však zapomínat ani na jejich potenciální nebezpečí, zejména pro lidi s latentními psychózami, bipolární poruchou, epilepsií a dalšími zdravotními problémy.

Na inovativní léčbu psychických onemocnění se zaměřuje pražská Psychedelická klinika Psyon, která je jediná svého druhu v Česku. Spojují tu terapii jako formu mezilidského kontaktu s účinky podání ketaminu.

Kompletní léčba vyjde na 22 500 korun, avšak některé pojišťovny ji částečně hradí. Díky tomu se částka sníží na 10 700 korun.

Ketaminovou léčbou se terapeuti z Psyonu inspirovali v USA. „Z našich dosavadních výsledků víme, že ketamin velmi dobře pomáhá zejména s léčbou deprese i úzkostných poruch, jako je sociální fobie, generalizovaná úzkostná porucha, porucha příjmu potravy či posttraumatická stresová porucha,“ vysvětluje Stanislav Milotinský.

Spolu se svými kolegy se zaměřuje na ty pacienty, u nichž předchozí léčba selhala, ať už to byla antidepresiva, či psychoterapie.

„Ketamin je léčivo, o kterém hodně víme, protože za desítky let jeho užívání jako anestetika o něm bylo nashromážděno mnoho dat. Není sice zatím schváleno k léčbě duševních onemocnění, ale my s ním máme velmi dobré výsledky,“ říká Milotinský. Ketamin v Psyonu požívají sice legálně, ale takzvaně off-label.

Stanovy Státního ústavu pro kontrolu léčiv takový postup umožňují. „U registrovaných léčivých přípravků existuje možnost off-label použití, v takovém případě může být léčivý přípravek použit mimo schválené indikace, pokud je takový způsob dostatečně odůvodněn vědeckými poznatky,“ potvrdila tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková.

Off-label použití je plně na zodpovědnosti lékaře či zdravotnického zařízení a pacient o něm musí být předem informován.

Psychedelickému zážitku v Psyonu předchází důkladná příprava. „Pacient u nás v rozšířeném stavu vědomí může získat zkušenost, která změní jeho pohled na dosavadní obtíže,“ tvrdí psycholog Milotinský.

Na úvodní schůzce se zjišťuje, zda je pacient pro léčbu ketaminem vhodný. Psychiatrické a somatické vyšetření s rozborem anamnézy, motivace a klientova tělesného stavu je další vstupní podmínkou. Pokud jsou všechna vyšetření v pořádku, lze přistoupit k samotné léčbě.

V terapeutické místnosti, kde se podává ketamin, je lůžko s polštářem a dekou. K dispozici je i měkká tmavá maska chránící oči a předem vybraná hudba hrající do sluchátek.

Samotná zkušenost s ketaminem trvá přibližně dvě hodiny, celé setkání čtyři. Po celou dobu je přítomen minimálně jeden speciálně vyškolený terapeut.

Podáním ketaminu však léčba v Psyonu nekončí. „Na rozdíl od nekontrolovaného užití psychedelik u nás následuje integrační fáze prožitku. V několika sezeních se jej s klientem snažíme začlenit do života. Mluvíme o něm, rozebereme jej a dáme do souvislostí. Doporučujeme také pokračovat v další terapii s terapeutem,“ podotýká psycholog.

Úspěšnost ketaminové léčby, kdy klient cítí nějakou formu úlevy či smysluplné změny, se podle něj pohybuje okolo osmdesáti procent.

Článek vznikl ve spolupráci s projektem Les a spolkem Are.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Psyon - Psychedelická klinika, Psychologická poradna