Článek
Tělo se krátkodobým dietám brání a po skončení hladovění začíná o to intenzivněji ukládat potravu do tukových zásob. Výsledkem tak je nejen jo-jo efekt, ale i zvýšená tvorba ženských pohlavních hormonů - estrogenů. Ty se totiž ve zvýšené míře tvoří právě v tukové tkáni.
„V důsledku vysoké hladiny estrogenů může vzniknout tzv. hyperestrinní stav, kdy dochází k nadměrné stimulaci děložní sliznice a jejímu růstu. To může vést až ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny děložní sliznice,“ zdůrazňuje vážná rizika nezdravých diet renomovaný gynekolog Pavel Turčan.
„Nadbytek estrogenů může navíc negativně ovlivňovat dozrávání vajíček. Žena se při dietě dostává do stavu, kdy může být narušena i glukózová tolerance a správná funkce vaječníků. To může mít za následek zvýšení hladiny mužských pohlavních hormonů – androgenů – a způsobit takzvaný syndrom polycystických vaječníků,“ doplňuje lékař.
Pozor na hrozící neplodnost
Pro správnou funkci ženského těla je potřebný vyvážený poměr svalové a tukové hmoty. Pokud jedna z těchto složek extrémně převyšuje, znamená to ohrožení nejen zdravotního stavu, ale i schopnosti reprodukce.
Například u dlouhodobého omezení kalorického příjmu dochází k téměř úplnému odbourání tukové tkáně, která je pro tělo v přirozené míře důležitá. V důsledku takových diet mívají ženy poměrně často poruchy menstruačního cyklu. Ten se prodlužuje, nebo dokonce zcela zastaví.
„K zastavení cyklu může dojít u někoho na přechodnou dobu a bohužel u někoho již natrvalo. V těchto případech ženám nedozrávají vajíčka, neprobíhají cyklické změny na vaječnících či děložní sliznici, a tudíž se stávají neplodnými,“ upozorňuje gynekolog.
Krátkodobé diety nepřinášejí potřebný efekt
Pokud toužíte po trvalém zhubnutí, pak podobné krátkodobé diety vůbec nezkoušejte. „Výsledkem krátkodobých diet je neustále se opakující období hubnutí a přibírání. To často vede k tomu, že je každý další pokus o hubnutí těžší. Naše tělo se může přizpůsobit nadměrně nízkým příjmům při dietách, a proto následně nereaguje na další pokusy o hubnutí,“ podotýká Monika Tělupilová, výživová poradkyně a nutriční terapeutka.
Při krátkodobém hladovění navíc dochází k nevyváženému příjmu důležitých prvků pro lidské tělo, jako jsou vitamíny, minerály, bílkoviny, vláknina nebo zdravé tuky a sacharidy. Právě nedostatek sacharidů může omezit tvorbu hormonu serotoninu v těle. Jeho nedostatečná hladina může vést k únavě a náhlé změně nálad.
„Nedostatek serotoninu může způsobit i to, že se po jídle nedostavuje pocit sytosti, což znesnadňuje naše odhodlání ke snížení hmotnosti. Dietu proto třeba ukončíme předčasně a hůře se nám hledá motivace k dlouhodobé úpravě jídelníčku,“ varuje Petr Galle ze společnosti Vegall Pharma, která nabízí rostlinné doplňky stravy.
„Navíc nedostatečný přísun sacharidů oslabuje imunitní systém a častěji se dostavuje nachlazení nebo záněty,“ dodává Galle.
