Dovolenou potřebujeme i letos

Faktem je, že situace klidným a radostným plánům na dovolenou moc nepřeje. „Většina mých klientů má pocit, že musí dohnat různé povinnosti,“ říká koučka Magdalena Vokáčová.

„Málo z těch, kdo mají děti ve školním věku, mělo možnost pracovat z domova ve stejném objemu jako obvykle. A většina firem se teď snaží dorovnat ekonomické výsledky, mnoho lidí má tak reálně víc práce než obvykle.“

Karanténa vůbec nebyla dovolená, ze které bychom se vrátili odpočatí. „Celá společnost zažila určitý šok, bylo to velmi náročné období plné změn, do toho, jak už jsem naznačila, spousta lidí pracovala z domova a většina rodičů přebrala zároveň roli kuchařů, kamarádů i učitelů svých dětí. Odpočinek si nejen zasloužíme, ale opravdu ho potřebujeme,“ vysvětluje koučka.

Stejně tak je podle ní nezbytné, abychom si uvědomili, že jsme všichni prošli změnami, které se projevily na mnoha úrovních. A ty je třeba nějak reflektovat. „To ale za plného provozu nejde,“ uzavírá.

Prázdninové plány komplikuje i to, že možností, kam si letos zajet nebo zaletět mimo naše hranice, je podstatně méně, než jsme byli zvyklí. I doma můžeme mít strach, že se v hotelech či penzionech nakazíme. Přesto by si měl každý, kdo tu možnost má, najít alespoň na pár dní místo, kde si odpočine a nabere před podzimem a zimou nové síly.

„Množství studií ukazuje, že dovolená prospívá našemu fyzickému i psychickému zdraví,“ vysvětluje americká doktorka psychologie Suzanne Degges-Whiteová.

Minimálně týden, ideálně čtrnáct dní strávených mimo každodenní rutinu obvykle pomůže jak lidem, kteří žijí sami, tak rodinám nebo partnerům. Jistě, ve vztazích se mohou při společném pobytu v jiném prostředí objevit problémy, lidé si lezou na nervy, v nových situacích poznáváme i nové stránky svých protějšků, které nám nemusejí být příjemné.

Častěji je to ale právě naopak. Při troše dobré vůle, benevolence a ochoty ke kompromisům většina párů či rodin dokáže přijít na způsob, jak dovolenou strávit tak, aby si ji užil každý z nich.

Podívejme se ale, co může přinést dětem. V rámci projektu Time Off udělala společnost U. S. Travel Asssociation průzkum mezi dětmi ve věku osm až čtrnáct let. Jasně z něj vyplynulo, že si dovolenou nejen užívají samy o sobě, ale také se těší ze společnosti svých dospělých.

Mnozí neradi nechávají na stole rozdělanou práci a dovolenou často i zruší, jen aby dokončili všechny úkoly, i když by to mohli delegovat na kolegy nebo dodělat po návratu.

Velkou roli v odkládání dnů volna hraje i pocit, že jsme si ještě dostatečně neosvojili například nově zavedené pracovní postupy nebo technologie. Ale chyba lávky – i v takových případech je na místě odjet. Proč? Novým dovednostem se totiž učíme i během nicnedělání.

„Mnoho studií ukazuje, že pokud je mozek zrelaxovaný, zaměřuje se na sice nudné, ale esenciální, tedy ty nejzákladnější úkoly,“ doplňuje psycholožka Suzanne Degges-Whiteová.

Ve chvílích uvolnění si totiž mozek sám opakuje a zapamatovává nové úkony, které jsme se snažili dostat do hlavy vědomě celý minulý týden. „Když zaměstnanec například zápasí s ovládnutím nového softwaru, je to nejlepší příležitost vzít si pár dní volna, aby se informace mohly podvědomě zpracovat.“

A samozřejmě se také po návratu vylepší pozornost a soustředěnost na úkony v práci i doma.

„Po dovolené reagujete rychleji než před ní. Když jste konstantně přetažení, snižuje se vám pozornost. Tu, co ještě máme, rozdělujeme mezi displej telefonu, počítačovou obrazovku, lidskou konverzaci a obavy, že bychom přece měli dělat i všechny ty další věci, jež nestíháme,“ vyjmenovává Whiteová s tím, že se nám tak velmi snižuje schopnost prostě vidět, co je před námi.

U fyzicky pracujících se přirozeně přidává i faktor dlouhodobé tělesné únavy. I tady jsou benefity dovolené naprosto zřejmé.

Dalším povzbudivým faktem je, že relaxem na dovolené pomůžete svým nervovým buňkám.

„Dříve se věřilo, že neurogeneze neboli novotvorba mozkových buněk se týká jen dětí. Nyní víme, že funguje během celého života. Ke stáří se zpomaluje, ale stále probíhá,“ říká psycholožka Nela Wurmová, podle které dovolená přispívá i ke kreativitě. Ta se ale zdaleka netýká pouze umělecké tvorby.

„V psychologii se toto slovo často používá také v souvislosti s kreativním řešením problémů.“ Taková dovednost podle Wurmové slouží i přizpůsobování se životním potřebám a okolnímu světu.

„Třeba dokážete vidět jiné možnosti, například v případě, že vám nevyhovuje zaměstnání nebo jste v nějakém nezdravém vztahu.“

„Ve většině literatury zaměřené na kreativitu a inspiraci se dočtete, že ji podporují nové podněty zvenčí, nabourávání stereotypu, nové prostředí i to, že se zabýváte něčím jiným než problémem k řešení. Necháte si prostě v hlavě ‚inkubovat‘ nové nápady,“ vyjmenovává.

„Pokud sedíte u bazénu, na pláži, chodíte po horách, nejde jen o to, že si odpočinete a po návratu jste schopní podívat se na věci z nového úhlu a jasnějšíma očima. Celou dobu vám běží nějaké procesy na pozadí. Konečně máte čas mít ‚vypnuto‘ a nechat věci v hlavě, ať se třídí a přesouvají na svá místa,“ uzavírá psycholožka a dodává, že současně získáváte nové podněty z okolí, potkáváte jiné lidi, vidíte jiné krajiny, zažíváte jiné věci.

Může se také stát, že se cítíme provinile, protože nám štěstí s dovolenou přálo, kdežto náš kolega či kamarád musí z pracovních nebo osobních důvodů zůstat doma. „Na takové pocity zapomeňte,“ nabádá Whiteová.

Podstatné je, abychom si uvědomili, že naši pozornost a starostlivost potřebují i jiné oblasti života než práce. A hodnotě, kterou nám péče o ně přinese, bychom se podle odborníků rozhodně měli snažit porozumět…