Článek
Po prodělaném onemocnění covid-19 se mnoho pacientů necítí dobře a potřebují určitý čas na zotavenou, než se dostanou do svého normálního tempa.
Někteří šťastnější prošli nemocí takřka bez povšimnutí, jiní trpěli těžkým průběhem, nebo byli dokonce hospitalizováni. Ovšem bez ohledu na průběh původního onemocnění se u všech z nich může objevit tzv. postcovidový syndrom neboli dlouhý covid.
Přes dvě stovky příznaků
Brzy poté, co se onemocnění novým koronavirem rozšířilo po celém světě a strmě narůstal počet obětí, se kromě zpráv o závodu ve výrobě účinné vakcíny začaly množit také informace, že vyléčení pacienti trpí i nadále různými obtížemi.
V říjnu 2021 popsala Světová zdravotnická organizace tzv. dlouhý covid včetně jeho více než 200 příznaků. Zároveň také určila, že o postcovidový syndrom neboli „dlouhý covid“ se jedná tehdy, když má pacient problémy i po třech měsících od původní infekce a není možné je vysvětlit jinou příčinou.
U někoho bezprostředně naváže na akutní fázi nemoci, jindy se různé potíže objevují i po téměř bezpříznakovém covidu. A u někoho mohou problémy dokonce kolísat, polevit a zase se objevit.
Muž měl covid-19 déle než rok, nyní se zotavil
Co pacienty potkává nejčastěji?
- Dlouhotrvající únava a vyčerpání (těmi trpí podle metaanalýzy publikované na www.sciencedirect.com celá třetina pacientů tři měsíce a déle po prodělání covidu-19).
- Nemocní se zadýchávají a kašlou i při běžném pohybu.
- Někdy je bolí hlava, hrudní, bederní páteř nebo klouby.
- Často se objevuje nespavost, malátnost, každý pátý pacient podle studie trpí poruchou soustředění, paměti i orientace.
- U některých přetrvávají průjem, zácpa nebo nechutenství.
- Ale objevují se také případy ztráty vlasů, poruchy erekce a sníženého libida či kožní problémy.
Dlouhý covid se nevyhýbá mladým ani dětem, nejde tedy pouze o problém seniorů. V Česku byla v roce 2021 diagnóza pojmenovaná jako Stav následující po onemocnění covid-19 vykázána u 49 708 pacientů.
Za první polovinu roku 2022 to bylo 45,5 tisíce osob, uvádí Ústav zdravotnických informací a statistky ČR.
Pomohou i speciální centra
V Česku během pandemie postupně vznikaly postcovidové poradny či specializovaná centra nejčastěji při plicních odděleních velkých nemocnic. Sdružují lékaře různých oborů, kteří následně provádějí další vyšetření a volí způsob léčby.
Pacienti by se na ně měli obracet po konzultaci se svým praktickým lékařem. Ten je např. při přetrvávajících problémech s dýcháním odešle na plicní oddělení. Komplikované případy pneumolog nebo praktik doporučí do specializovaného centra.
Vakcinolog Chlíbek: Očkujte se, protilátky nestačí
„Naše Centrum postcovidové péče funguje od začátku roku 2021 a od té doby máme stále plnou kapacitu nejméně měsíc dopředu,“ rekapituluje lékař Mikuláš Skála z FN Hradec Králové.
„Hned v první vlně jsme chtěli zjistit, kolik lidí po prodělání covidu bude mít následky a rozvine se u nich postcovidový syndrom. Data nám ukazují, že 9–10 % ze všech pacientů mělo přetrvávající obtíže a snížené nebo poškozené plicní funkce 12 měsíců od onemocnění.“
Podle lékaře ale údaj 10 % platil pro dřívější vlny. Je pravděpodobné, že rizika rozvinutí dlouhého covidu budou po poslední variantě omikronu výrazně menší. Hlavně díky efektu očkování a povaze této varianty.
Šance na uzdravení
Pacienti jsou v královéhradeckém postcovidovém centru léčeni nejčastěji tři až šest měsíců. Na stejném časovém údaji se shodují i odborníci z jiných nemocnic. „K dispozici máme velký soubor pacientů z postcovidových poraden FN Olomouc a FN Brno,“ uvádí Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
„Zde bylo vyšetřeno přes 4000 pacientů a většina respiračních potíží se do 3–6 měsíců upravila.“
Někdo ale stůně mnohem déle. Podle dat ÚZIS ČR jsou pacienti s postcovidem léčeni v délce od tří měsíců až po dva roky podle daného případu. A potvrzuje to i doktor Skála z postcovidového centra: „Máme pacienty, kteří k nám docházejí rok i rok a půl, záleží na tíži problémů. Například strukturálně poškozená plíce po těžké covidové pneumonii se může hojit velmi dlouho.“
Z lidí, kterým byl diagnostikován postcovidový syndrom, si podle odborníků přibližně každý desátý ponese trvalé následky či dlouhodobé obtíže. Jen v roce 2021 bylo v Česku 1083 osob v pracovní neschopnosti s diagnózou „po onemocnění covidem-19“.
Koho ohrožuje?
- Postcovidovým syndromem může trpět i mladý člověk s dobrou fyzičkou.
- Častěji jsou to však lidé starší, s chronickými onemocněními jako například cukrovka 2. typu a také ti, kteří měli těžký průběh samotného covidu, například museli být invazivně ventilovaní.
- Zahraniční zdroje identifikují i další ohroženou skupinu, a to ženy od 40 do 60 let. Rozdíl založený na pohlaví vysvětluje profesor Chris Brightling z Univerzity v Leicesteru tím, že je to možná dáno rozdíly v imunitní odpovědi organismu.
„U mužů je větší pravděpodobnost, že se během samotného onemocnění dostanou do horšího stavu. Kdežto u žen se setkáváme s pokračující zánětlivou reakcí, která vede k vyšší pravděpodobnosti, že budou trpět dlouhým covidem,“ spekuluje vědec.
Očkování prokazatelně zachraňuje životy, zjistili demografové. Přesto mu mnoho lidí nevěří
- Podobnými postcovidovými problémy jako dospělí mohou trpět i děti. A to i když prošly nemocí bez příznaků. V následujících týdnech po nemoci se u nich může rozvinout také vzácný PIMS-TS neboli syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi. Příznaky jsou horečka, bolest břicha, zvracení, průjem, oteklá víčka, červené oči a kožní projevy. Hrozí poškození vnitřních orgánů v těle a dlouhodobá hospitalizace.
Pozor na nové příznaky!
Ne všechno po covidu je ale postcovid! Lékaři objevují smutné případy zanedbaných nádorů či závažných plicních nemocí.
„Když se u pacienta objeví úplně nový příznak několik měsíců od prodělání covidu-19, měl by hned navštívit svého praktického lékaře. Většinou to totiž s covidem nesouvisí nebo pouze sekundárně. Když se nevyšetřený pacient objedná k nám do centra a přijde na řadu za dva měsíce, už může být pozdě,“ varuje doktor Skála.
Není o co stát!
Za zásadní nástroj v boji proti onemocnění covid-19 lékaři i vědci shodně označují očkování. Ukázalo se ovšem, že očkování chrání i před rozvinutím postcovidového syndromu.
Studie provedená ve Velké Británii prokázala, že riziko dlouhého covidu bylo o 50 % nižší u očkovaných dvěma dávkami vakcíny než u neočkovaných.
Izolace kvůli covidu by podle Válka mohla být zrušena
Pomůže i rehabilitace
- S postcovidovým syndromem může účinně pomoci rehabilitace včetně terapie laserem. Podle doktora Jaroslava Větvičky z Centra zdravotnického zabezpečení sportovní reprezentace se používá na zklidnění zánětu v plicní tkáni, pozitivní vliv má i na bránici a pomocné dýchací svaly.
- Prospívá i fyzioterapie, zejména speciální dechová gymnastika.
- Jak rehabilitovat, když trpíte ztrátou výkonnosti, poradí Příručka pro pacienty, kterou sestavili ve FN Olomouc (např. na www.fnhk.cz).
- Postcovidové a rehabilitační pobyty nabízejí Lázně Jáchymov, Luhačovice, Darkov nebo Janské Lázně.
Nemoc mi sebrala spánek
- Nespavost, poruchy spánku, problémy s usínáním, brzké buzení, noční můry a živé sny jsou velmi časté následky po prodělání covidu-19.
- Odborníci zatím přesně nevědí, co poruchy spánku způsobuje. Podle hypotéz jde možná o poškození nervové soustavy virem, který se přes poškozený čichový nerv dostane hlouběji do mozku. Nebo může jít o přehnanou imunitní reakci těla (tzv. cytokinová bouře), která má vliv i na vznik psychických problémů.
- Pokud po covidu špatně spíte, zkuste „spánkovou hygienu“. Omezte kofein, alkohol a nikotin ve večerních hodinách, choďte spát a vstávejte pravidelně v určitou hodinu, eliminujte při spaní zvuky a zdroje světla.
- Když se u vás ve spánku objeví křik, náměsíčnost, kopání nebo bouchání okolo sebe, může se jednat o známku závažného neurologického onemocnění, např. Parkinsonovy choroby.
- Pacienti se mohou obrátit na Národní ústav duševního zdraví v Klecanech a měli by být vyšetřeni v tzv. spánkové laboratoři. Zapojit se mohou i do studie www.neurocovid.cz.
Aktuální covid opatření: Izolace a co dělat, když mám příznaky nebo pozitivní test
