Dieta při trombóze může zachránit i život

"Listová zelenina, podobně jako některé další potraviny, obsahuje totiž velké množství vitamínu K," vysvětluje doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD., vedoucí Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. "Ten ve zvýšených dávkách snižuje účinky tohoto léku, a u některých pacientů je dokonce potlačuje."

Většina pacientů to neví. Ale i řada lékařů v tom nemá úplně jasno. Někteří riziko stravy nedoceňují a pacienta o nutnosti diety neinformují. Jiní zase řeší vše zákazy potravin s vysokým obsahem vitamínu K, což také není rozumným řešením.

Počítačová programátorka viděla, že je zle. Noha ji bolela tak, že s ní nemohla pohnout. Měla ji oteklou a kůže na ní se nepřirozeně leskla. Praktický lékař ji vyšetřil a rychle nechal odvést sanitkou do nemocnice. Tam zjistili, že má v žilním systému několik trombů, tedy krevních sraženin. Okamžitě dostala léky na jejich rozpuštění, společně s léky, které upraví vlastnosti krve a výrazně zmenší riziko trombózy. Po týdnu se její stav zlepšil do té míry, že mohla jít domů.

Zpětně se od lékařů dozvěděla, že její potíže odstartovalo dlouhé sezení při dokončování zakázky. Ale také silná chřipka a to, že přestala jezdit na rotopedu kvůli zdravotním problémům.

Bere warfarin, koupila si kompresní punčochy, které zlepšují návrat žilní krve, a přestala užívat hormonální antikoncepci. Gynekolog jí místo ní doporučil nitroděložní tělísko s hormonem, který se uvolňuje pouze lokálně v děloze, a neohrožuje tedy její zdraví.

Lékař jí řekl, že nesmí ani kapku alkoholu. U většiny pacientů je to přehnaný zákaz. O dietě se ani nezmínil. Vše našla až na internetu, když si o nemoci začala shánět víc informací.

Kolega v práci jí doporučil knížku Dieta při antikoagulační léčbě. Pomohla s podobnými potížemi jeho otci. Našla v ní tabulky a spoustu praktických informací. Díky ní se jí podařilo stabilizovat srážlivost krve, kterou jí zhoršovala, aniž to tušila, brokolice, saláty z listové zeleniny a zejména saláty ze syrového kyselého zelí, které si zjemňovala olivovým olejem.

Rizikovou potravinou je také květák, nať petržele, kopr a řeřicha. Z jinak bezpečného ovoce jsou nevhodné například sušené švestky, mango, kiwi, ostružiny a maliny. Pozor také na konzumaci jater!

Kuřecí a hovězí maso mají dost vitamínu K, jen když se zvířata volně pohybují a živí se zeleným krmivem nebo spásají trávu. Pozor je třeba dávat i na olivový olej a kopřivový nebo zelený čaj.

Autoři zmíněné knihy uvádějí příklady bezpečné zeleniny a ovoce, kterých by se člověk rozhodně neměl zříkat. Smyslem diety je totiž zajistit organismu stabilní příjem vitamínu K. Ani příliš vysoký, ani příliš nízký.

I proto by měla mít podobný charakter jako racionální výživa. Jinak mohou postiženému člověku chybět některé důležité látky (minerály, vláknina nebo vitamíny, včetně vitamínu K, který nepomáhá zajišťovat jen krevní srážlivost, ale i jiné pochody). Také může přibírat na váze. Nebo začne mít kvůli dietě jiné potíže, včetně zdravotních.

Účinky warfarinu narušuje také řada léků. Například některé léky (včetně volně prodejných) proti bolesti nebo na vysoký tlak, nespavost, srdeční arytmie a na další potíže, ale také antibiotika (ta poškodí střevní mikroflóru, která vytváří zhruba polovinu potřebného vitamínu K). O jejich užívání je nutné se poradit s lékařem.

Problém warfarinu je i v tom, že na něj různí lidé reagují různě citlivě a jejich reakce mohou kolísat s věkem, tedy nejen vlivem stravy. Lékařům může usnadnit práci to, že správnou dávku léku pro konkrétního pacienta zjistí spolehlivý Quickův test.

"Pokud jde o alkohol, bývá ho možné pít denně, ale jen umírněně," říká docent Kohout. "To znamená půllitr piva, dvě deci vína nebo 0,5 dl destilátu."

Vyšší množství může být pro většinu lidí rizikové. Pacienti, kteří mají postižená játra, slinivku nebo trpí dalšími chorobami, by raději pít neměli vůbec, anebo by se o pití alkoholu měli poradit s lékařem, případně nutriční terapeutkou.