Článek
Výměnná jednotka je umělý pojem, který byl zaveden, aby usnadnil lidem s diabetem přemýšlet o jídle. Výměnná jednotka představuje takové množství jídla, které ovlivní glykémii přibližně stejně, ať se do těla dostane v podobě chleba, hranolků, pomeranče, čokolády nebo smaženého řízku. Každé jídlo, které máme před sebou na stole, se můžeme naučit posuzovat z hlediska obsahu výměnných jednotek. Naučíme-li se to, usnadní nám to plánování jídla a posílíme přitom šanci udržet si stabilní glykémii.
V předcházejícím oddíle jsme hovořili o tom, že jedinou živinou, která ovlivňuje glykémii, jsou sacharidy. Sacharidy jsou obsaženy ve většině jídel. Stejné množství sacharidů ovlivní glykémii vždy přibližně stejně. To znamená, že jídla se stejným množstvím sacharidů můžeme v jídelním plánu navzájem vyměňovat, a přitom se glykémie při stejných dávkách inzulinu nebude podstatně měnit. Odtud tedy název "výměnná jednotka".
Jedna výměnná jednotka, jak ji u nás používáme, představuje množství potraviny obsahující 12 gramů sacharidů. V některých jiných dietních systémech pro osoby s diabetem je za výměnnou jednotku považováno množství potraviny obsahující 10 g sacharidů. Praktické zkušenosti ukazují, že mezi těmito výměnnými jednotkami není takový rozdíl, aby nás to muselo znepokojovat. Budeme-li dále hovořit o výměnné jednotce, budeme hovořit o množství jídla, ve kterém je ukryto 12 gramů sacharidů.
Co je to vlastně jídelní plán?
Každý člověk s diabetem by měl mít svůj vlastní, individuální jídelní plán. Jídelní plán zahrnuje rozpis výměnných jednotek na celý den. Měli bychom se naučit sestavit ho sami. Potom jej můžeme konzultovat se svou dietní sestrou, popřípadě se svým lékařem. Také je můžeme o sestavení svého jídelního plánu sami požádat, nemáme-li k tomu dost odvahy nebo zkušeností.
Z jídelního plánu poznáme, kolik výměnných jednotek bude obsaženo v každém jídle, které sníme. Při jeho prvním sestavování po vzniku diabetu budeme vycházet z počtu výměnných jednotek jídla, které jsme jedli v době, kdy jsme ještě diabetes neměli. Jejich množství bude možná zapotřebí upravit v případě sklonu k přibývání na váze. Celkový denní počet výměnných jednotek rozdělíme do šesti jídel. Rámcově bychom také měli uvažovat o tom, kolik sníme denně tuků a bílkovin. I v tom nám pomůže dietní sestra.
V jídelním plánu si také zaznamenáme, kolik výměnných jednotek má připadnout na jednotlivé pokrmy, které budeme chtít pravidelně sníst, tj. kolik jich má být v ovoci, kolik v mléce nebo kysaných mléčných výrobcích a kolik ve škrobových potravinách, popřípadě v cukrovinkách. Z předcházejícího oddílu víme, že trochu jinak bude stoupat glykémie po ovocném cukru neboli fruktóze z ovoce, trochu jinak po mléčném cukru neboli laktóze z mléka nebo z jogurtu a zase jinak po škrobu a řepném cukru neboli sacharóze.
Jídelní plán si zapíšeme do svého diabetického deníku a zároveň v něm budeme zaznamenávat, kolik bylo výměnných jednotek v každém jídle, které jsme skutečně snědli.
Materiál převzat z publikace: Abeceda diabetu: Lebl J., Průhová Š. a kol. 2. vydání, nakladatelství Maxdorf.
