Článek
Často jsou to bolesti hlavy či břicha. Mnohdy dítě uvádí, že se bojí jít do školy, apod. Při sledování dítěte s takovými příznaky bychom měli myslet i na toto onemocnění. Také údaje rodičů jsou pro lékaře velmi důležité.
"Nejčastěji však deprese přichází mezi 25. a 44. rokem života a zasahuje dvakrát až třikrát více žen než mužů. Asi polovina populace ji zažije pouze jednou ve svém životě. Pokud nedojde k léčbě, mohou obtíže trvat šest měsíců až dva roky.
Jestliže však člověka již zasáhla dvě depresivní období, zvyšuje se riziko dalšího onemocnění na 70 procent. Pokud došlo ke třem depresivním epizodám, je riziko návratu deprese dokonce devadesátiprocentní. U dvanácti procent pacientů pak dochází k rozvoji chronické deprese," uvádí MUDr. Martin Anders z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
U některých lidí dojde k onemocnění snadněji, a pokud se u nich již dříve onemocnění projevilo, pak se deprese může objevit znovu i bez zjevné příčiny či významného podnětu.
Často ji přináší podzim a zima
Onemocnění může sice propuknout kdykoli, ale nejrizikovějším obdobím v roce jsou podzimní a zimní měsíce. Pouhé změny nálady však mohou postihnout každého člověka a mírná deprese v zimních měsících je běžným jevem. Jako depresi totiž mnohdy označujeme pocit smutku či rozladění. Opravdová deprese je ale něco úplně jiného.
"Není to však ani úchylka, ani obyčejná lenost, je to nemoc. Zásadně změní psychiku, vede k pocitům zoufalství a beznaděje, které doprovází ztráta energie a vůle. Může postihnout každého - nezáleží na vzdělání, inteligenci ani způsobu života. Je mnohem intenzivnější, hlubší a delší. Pokud člověka postihne, pak vůbec nemůže fungovat v běžném životě. Je unavený, nesoustředěný a jakoby vykolejený," říká Anders.
K lékaři co nejdříve
Čím dříve pacient přijde, tím jednodušší bude způsob léčby. Jakmile smutná nálada trvá několik dní a začne omezovat život, postižený ztrácí energii a přestává zvládat běžné životní situace, je třeba navštívit lékaře.
"Onemocnění často doprovázejí tělesné poruchy. Hovoří se o řeči těla, které nám ukazuje, že s organismem není něco v pořádku. Může se jednat o ztrátu chuti k jídlu, nebo naopak o přejídání. Do stejných extrémů může vybočit spánek - člověk buď špatně spí, nebo je naopak nadměrně ospalý. Mohou ji doprovázet i bolesti hlavy či poruchy trávení.
U některých forem stačí psychoterapie, u vážnějších je třeba zahájit léčbu antidepresivy. Jejich účinek však není okamžitý, zabírají teprve po třech až šesti týdnech pravidelného užívání," vysvětluje Anders.
Léčba je běh na dlouhou trať
Nesmírně důležitá je komunikace s pacientem. Lékař by mu měl srozumitelně sdělit, co se s ním během deprese děje, aby své nemoci a svým problémům porozuměl. Musí se také dozvědět vše zásadní o léčbě a o tom, jak fungují antidepresiva. Nemocný by měl také dostat informace o možných vedlejších účincích léku, které jsou častou příčinou jeho vysazení. Je to mimořádně důležité pro jeho užívání. Vynechávání pilulek či přerušení léčby nemoc samozřejmě zhoršují.
Nezbytná je i důvěra nemocného v lékaře a ve způsob léčby. Pouze dodržování rad odborníka povede k úspěchu. V tom by měla pomáhat také rodina, která dostane informace o plánu léčby.
JAK SE ONEMOCNĚNÍ MŮŽE PROJEVIT
- Člověk nemá z ničeho radost, na nic se nedokáže těšit. Většinu dne je smutný a sklíčený a opakují se pocity beznaděje.
- Cítí se unavený, zdá se mu, že ho opustila veškerá energie a že nemá na nic sílu.
- Odmítá se scházet s přáteli, vyhledává samotu, ruší domluvené schůzky.
- Nemá zájem o sex, často se objevují poruchy menstruace.
- Ztrácí chuť k jídlu, ubývá na váze.
- Špatně spí, nestará se o to, jak vypadá, a důsledkem je, že najednou vyhlíží, jako by rychle zestárl.
- Zdá se mu, že trpí různými chorobami, každý drobný zdravotní problém narůstá do velkých rozměrů.
- Často mluví o tom, že jeho život nemá smysl, že neví, proč vlastně žije, že by bylo lepší, kdyby nežil. Negativní myšlenky směřují i do budoucna - nic pěkného už mě nečeká.
- Špatně se koncentruje, nedokáže se rozhodnout.
- Má výčitky svědomí a pocity viny, rapidně mu klesá sebevědomí. Objevují se názory - k ničemu se nehodím, nikdo o mě nestojí.
Pokud u někoho z přátel či blízkých objevíme některé z uvedených příznaků, nepomůžeme mu tím, že s ním budeme jeho smutek zapíjet nebo se ho snažit nějak rozveselit. Pomoc lékaře je zcela nezbytná.
Předcházet vzniku deprese lze tím, že se budeme vyhýbat stresu. Osvědčuje se pravidelně sportovat, relaxovat, mít pravidelný životní rytmus, dostatek přátel, a pokud možno dobré rodinné i pracovní vztahy.
