Dejte si pauzu aneb Proč je zdravé dovolit si dovolenou

Kult přepracovanosti a strach ze ztráty pravidelného příjmu nad námi dokáže snadno zvítězit. Rodině opakujeme, že si žádné volno nemůžeme dovolit. A žádat svého šéfa o tři týdny dovolené v kuse? Doslova sci-fi. Z výsledků studie Světové zdravotnické organizace ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce přitom vyšlo najevo, že workoholismus vážně ohrožuje naše zdraví.

Jak konkrétně? Když si nedovolíme dovolenou, organismus nemá dostatečnou možnost regenerovat. Přitom potřebuje alespoň na několik dní v kuse fungovat bez stresové zátěže. Jinak dochází k výraznému zvýšení rizika mozkové mrtvice i úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.

Podle Českého statistického úřadu téměř třetina Čechů umírá právě na nemoci srdce. U řady takto přetížených lidí se navíc rozvíjí metabolický syndrom, což je vysoce riziková kombinace chorob či zdravotních potíží. Tvoří ji cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, nízká hladina HDL cholesterolu, vysoká hladina triglyceridů neboli tuků a abdominální obezita, která se vyznačuje nadměrným hromaděním tuku ve středu těla. Tyto potíže většinou souvisejí také s neřešeným stresem a špatnou životosprávou.

Velký problém představuje i naše neustálá interakce s mobilním telefonem. Jen málo lidí dokáže po skončení pracovní doby přestat myslet na povinnosti. Jenže náš nervový systém reaguje na každé pípnutí zprávy a zazvonění telefonu – a okamžitě začne uvolňovat stresové hormony, především kortizol.

S vysokou hladinou kortizolu v důsledku dlouhodobého stresu souvisí i přibývání na váze. Nejde jen o to, že únavu a nervozitu často zaháníme nevhodnou, příliš kalorickou stravou. Mnoho lidí také šidí odpočinek a přichází vlivem přetížené hlavy o hluboký spánek. A právě ten hraje podle vědců jednu z klíčových rolí nejen v regeneraci organismu, ale vlastně v celém jeho zdravém fungování včetně látkové výměny.

Jak fatální mohou být následky naší neschopnosti oprostit se od pracovních povinností? O tom dobře vědí v Japonsku. Tam množství úmrtí z těchto příčin vedlo k tomu, že je smrt z přepracování (karóši) pro pozůstalé legitimním důvodem k nároku na odškodné od pojišťoven.

Prevence takových extrémů, ale i lék na již vzniklé potíže z přepracování, je přitom prostý: Dopřejte si pauzu.

„Výsledky našeho výzkumu ukázaly, že u lidí, kteří si během roku opakovaně vzali dovolenou, se zmírnilo stresové i svalové napětí a došlo ke snížení metabolického syndromu. A to je skvělé, protože jde o soubor rizikových faktorů vedoucích ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění,“ upozornil Bryce Hruska ze Syracuse University v New Yorku.

Mnoho lidí odkládá delší pauzu na „někdy příště“. „S trochou nadsázky bych každému, kdo tohle říká, odvětila, že mu buď ještě nebylo čtyřicet, nebo si chce vyzkoušet cestu na své energetické dno a k úplnému vyčerpání,“ říká diplomovaná psycholožka a autorka knihy Učebnice sebelásky Lucie Kolaříková.

Fakt je, že podnikatelé, lidé ve vedoucích pozicích ani mámy malých dětí často nemívají na vybranou. Ale nemělo by jít o neměnnou situaci. Podle odbornice naše tělo ještě ustojí, když krátkodobě přečerpáme síly a nedopřejeme si dovolenou jeden nebo dva roky.

Nebezpečné je stálé, až chronické odkládání volna. „Člověk bez relaxu pocítí po určité době problémy, které se nejčastěji projeví únavou, úrazy, nečekaným onemocněním či větší chybovostí,“ upozorňuje diplomovaná psycholožka, jež na svých klientech nedostatek odpočinku dobře pozná.

„Nečtu signály přetížení z těla, ale z chování – tito lidé se mentálně točí v problémech, které chtějí okamžitě vyřešit. Zároveň se snaží působit statečně a silně. Jedinou cestou ale je uznat, že potřebují vydechnout. Často je proto zvu k prožitku zpomalení a k procítění svých limitů.“

Je dobré si připomenout i známé bezpečnostní pravidlo z letadel. To v případě krize velí nejdříve nasadit kyslíkovou masku sobě a teprve potom pomoci ostatním.

Už několik studií se zabývalo otázkou, jak dlouho by měla ideálně trvat dovolená. Většina z nich se shodla na deseti dnech. Důležité je totiž počítat s tím, že minimálně dva až tři dny potrvá, než ze sebe setřesete pracovní stres a starosti z domova.

„Někdo potřebuje i týden, než se jeho tělo a psychika uvolní a podaří se mu přepnout do dovolenkové reality,“ dodává diplomovaná psycholožka. Ona sama za ideální délku volna považuje dva týdny a více.

Podle výzkumu publikovaného v časopise Journal of Happiness Studies vrcholí naše štěstí na dovolené kolem 8. dne. Poté se pomalu začne vytrácet, a to až do 11. dne. Tehdy se objevuje stesk po domově, nebo si začneme více všímat nedostatků dovolené.

Váháte, kam se vydat? „Obecně se dá říct, že čím dále a čím odlišnější prostředí zvolíte, tím větší šanci máte odpojit se od problémů. I regenerace může být hladší a rychlejší,“ radí Lucie Kolaříková.

Jsou ale lidé, kteří raději zůstanou na chalupě a zaboří ruce do hlíny. „Zůstanete-li poblíž domova, příběh vašeho života sice neuvidíte s odstupem, ale zase se oprostíte od případného šoku při návratu.“

Pojítkem obou variant by měl být pobyt v přírodě. Několik studií se shodlo na tom, že právě díky pobytu v přírodě klesá stresový hormon kortizol, krevní tlak i tepová frekvence. Podle psychologů Rachel a Stephena Kaplanových z University of Michigan stačí, když v přírodě strávíte denně 20 až 30 minut.

Odborníci také doporučují se na dovolené cíleně zaposlouchat do uklidňujících až léčivých zvuků, jako jsou šumění stromů, zvuky moře či ptačího zpěvu. Například neurobiolog Henning Beck uvádí, že mají pozitivní vliv na snížení hladiny stresu a zlepšení pozornosti.

Pro mozek jsou totiž tyto zvuky jednodušší na zpracování, což mu umožňuje relaxovat. Patří do skupiny monotónních tónů nazývaných bílý šum. Ten se i v audio verzi využívá k uspávání malých dětí.

Možná vás ale představa, že posloucháte zvuky moře nebo lesa, spíše děsí. Důvodem může být velké vnitřní napětí, jež způsobuje, že se nacházíte v módu fungování, nikoli bytí. Tento stav se vyznačuje neustálým přemýšlením o problémech a potřebou plánovat. Tohoto chronického stresového fungování, které provází i psychická únava, je třeba se zbavit.

„Relativně rychle je opustíte pomocí fyzické aktivity, vydatnějšího sportu, hraní na hudební nástroj, saunování nebo povídání si s dětmi,“ doporučuje terapeut Roman Pešek v knize Syndrom vyhoření – Jak se prací a pomáháním druhým nezničit.

Naopak alkohol a jiné drogy jsou kontraproduktivní. „Dočasně únavu potlačíte, aby se poté dostavila ve větší a ničivější síle, protože naše psychika, oslabená těmito látkami, bude méně odolná,“ říká psychiatr, psycholog a spoluautor knihy Ján Praško.

Lucie Kolaříková rozhodně doporučuje využít volno k naslouchání si. „Vědomě se začněte sami sebe ptát, co potřebujete, a dopřejte si to. Dostali jste chuť se o samotě projít? Dovolte si na chvilku opustit rodinu.“

Také se na chvilku vraťte myšlenkami ke svému zaměstnání a v upřímné sebereflexi se podívejte na to, co ve vašem běžném pracovním tempu už není dlouhodobě udržitelné ani funkční a co potřebujete změnit.

I Lucie Kolaříková se letos kromě délky dovolené zaměří na její program: „Plánuji mít jako hlavní náplň dne poznávání a cestování. Počítač chci využít jen na zkouknutí filmu a telefon na pozdrav domů.“

Ještě před odjezdem domů je podle ní dobré zamyslet se nad konkrétní podobou návratu. Vyplatí se naplánovat si i program konkrétních změn. „Prodloužíte tak účinek dovolené a zkvalitníte vaše fungování v běžném pracovním životě.“

Po dovolené plné intenzivních zážitků se často dostaví tzv. blbá nálada. Odborníci ji rozhodně nepovažují za výmysl a označují ji jako postprázdninové blues. Dochází k němu vlivem náhlého uvolnění stresových hormonů po důležité události. Je spojené s nespavostí, nedostatkem energie, úzkostí a vznětlivostí. Předejít větším propadům pomůže dobrý plán:

Může se vám hodit na Firmy.cz: Dovolená v zahraničí, Dovolená v ČR