Hlavní obsah

Darovat krev je to nejmenší, co můžeme pro druhé udělat

Novinky, das

Čtrnáctý červen je již tradičně Světovým dnem dárců krve. Krev má v medicíně nenahraditelné postavení. Využívá se k celé řadě léčebných postupů, které doslova zachraňují životy. Ze zákona má navíc i dárce v zaměstnání den volna. Organizmus tak má možnost zregenerovat.

Foto: Profimedia.cz

Odběr krve nebolí a organizmus významně nezatěžuje.

Článek

Kdo může darovat krev

Odběr krve nebolí a organizmus významně nezatěžuje. Dárcem tak může být každý zdravý jedinec ve věku mezi 18 a 65 lety a s váhou alespoň 50 kg u žen a 60 kg u mužů. Zdravotních omezení je však řada a to, zda konkrétní člověk bude moci darovat krev, musí vždy posoudit individuálně lékař na transfuzní stanici. I proto dárců není tolik, kolik by bylo zapotřebí.

Obecně nejméně dárců je krevní skupiny 0 Rh neg., A Rh neg., B Rh neg. Naopak nejvíce krevních zásob je skupiny AB Rh plus. Samozřejmě aktuální stav se v transfúzních stanicích každým dnem mění na základě potřeby krve a počtu dárců, a tak i jindy nadbytečné krve určité krevní skupiny mohou časem chybět. Proto většina transfúzních stanic zveřejňuje své aktuální potřeby.

Český červený kříž a celá řada neziskových organizací tak neustále veřejnosti připomíná důležitost bezplatného darování krve. Přidávají se k nim často i sportovci a další známé osobnosti, kteří si uvědomují důležitost darované krve a její uplatnění v medicíně. Za nedostatkem krve totiž často stojí nejrůznější úrazy, které se i při sportu stávají častěji.

Foto: Korunka Luhačovice

Mezi dárce se letos v únoru zařadili i fotbalisté prvoligového Football Clubu ze Zlína, včetně Zdeňka Grygery fotbalového reprezentanta Česka a bývalého hráče FC Juventus a FC Fulham. Hráči se zúčastnili pravidelného darování krve s neziskovou organizací Korunka Luhačovice. Na fotce zástupci hráčů s Veronikou Záhorskou, ředitelkou Korunky Luhačovice.

Možnosti odběrů

Dárce si může nechat odebrat buď plnou krev, nebo jen její jednotlivé komponenty. Krev získaná od dárců se nepoužívá výhradně k transfuzím, některé její složky (např. plazma) jsou nezbytné k výrobě řady léčivých přípravků.

Co se z dárcovy krve použije
Odběry tzv. plné krve jsou nejčastějším typem odběrů (cca 420 tisíc ročně). Jde o odběr cca 450 ml krve z žíly dárce. Tento odběr trvá jen cca pět minut. Je možné provést ročně max. pět odběrů u muže a čtyři u ženy. Plná krev se dnes většinou dále zpracovává na jednotlivé složky (červené krvinky – krevní destičky – plazmu) nebo se jen doplní protisrážlivým roztokem a podává se pacientovi (tento způsob dříve převažoval). Trvanlivost tzv. krevní konzervy je až 35 dní, uchovává se při 2-6 °C.
Krevní plazma (kolem 180 tisíc odběrů ročně v nemocničních zařízeních a kolem 500 tisíc v plazmaferetických centrech). Odběry trvají řádově desítky minut (45 – 100 minut) a lze je provádět častěji než odběry plné krve. Plazmu lze zmraženou na -25 °C uchovávat i po dobu dvou let.
Krevní destičky (kolem 18 tisíc odběrů ročně). Odběry trvají řádově desítky minut (45 – 100 minut) a lze je provádět častěji. Trombocytový koncentrát má dobu použitelnosti jen do pěti dnů, uchovává se "v pohybu" při teplotě cca 20 °C.
Červené krvinky (v současné době ještě počet odběrů není vysoký, provádějí se spíše s cílem získat nedostatkové krevní skupiny). Odběry trvají řádově desítky minut (45 – 100 minut) a mohou se provádět 4-5krát do roka. Erytrocytový koncentrát lze uchovávat až 42 dní při stejné teplotě jako plnou krev.
Zdroj: Český červený kříž

Seznam transfuzních stanic naleznete zde

Související témata:

Výběr článků

Načítám