Darovat kostní dřeň znamená pomoc nejen pro lidi s leukémií

Pravdou je, že leukémie patří mezi těmito onemocněními asi k nejznámějším a nejčastějším, ale rozhodně není jediná. Poruch krvetvorby je mnoho – maligních i nemaligních a pro část z nich je jednou z možností léčby právě transplantace kostní dřeně. Příkladem je skupina tzv. myeloproliferativních onemocnění, dále pak některá lymfoproliferativní onemocnění, těžké útlumy kostní dřeně či vzácné vrozené metabolické onemocnění.

Ve skutečnosti existují takřka desítky typů leukémií, které se zásadně liší průběhem i léčbou. Pro nemalou část z nich máme již účinnou léčbu a není třeba je transplantovat, pro část z nich je transplantace kostní dřeně stále jedinou možností či minimálně jedním z možných postupů.

Zájem o darování kostní dřeně se zvyšuje. Když byl v roce 1992 ČNRDD založen, měli jsme přibližně stovku zájemců, ale jen v loňském roce jich přibylo téměř 8000 a k dnešnímu dni evidujeme více než 70 000 možných dárců. Takový zájem nás více než těší. Lidé už vědí, že dárcovství kostní dřeně nebolí, mnohem těžší je pro ně spíše překonat strach z něčeho neznámého.

Minimální – člověk daruje cca pět procent objemu své kostní dřeně, kterou organismus kompletně nahradí během jednoho až dvou týdnů.

Mladého muže do 35 let.

Ano, lze říci, že v kvalitním registru reálně daruje kostní dřeň necelé jedno procento zapsaných dárců. To rozhodně neznamená, že zbylých 99 % je zbytečných - naopak. Slouží jako permanentní naděje pro všechny budoucí potřebné pacienty, neboť „pestrost“ transplantačních znaků je tak velká, že musíme mít k dispozici „nadbytek“ potenciálních dárců, abychom byli schopni nalézt toho optimálního i pro pacienta s vzácnějšími znaky.

To je ovlivněno řadou faktorů jak na straně dárce, tak na straně pacienta. Nicméně lze říci, že standardně doba od zahájení vyhledávání do vlastní transplantace je cca dva až tři měsíce. V urgentních případech se to dá stihnout i za čtyři týdny.

„Nějakého“ dárce najdeme prakticky pro více než 90 % nemocných. Nicméně pro část z nich ho nalezneme již relativně pozdě, což výsledek transplantace nepříznivě ovlivní či to není optimální (ideálně shodný) dárce. Proto kromě kvantity tolik usilujeme i o kvalitu registru.

Zcela hladce a bezproblémově. Pravidla vzájemné komunikace a spolupráce jsou standardizována a přísně dodržována, tak aby každému pacientovi byl dárce nalezen co nejdříve a současně byl dárce maximálně chráněn.

Je potěšující, že pro každého nemocného v ČR máme možnost vybírat z takřka 30 miliónů dárců na celém světě.

V ČR je to cca 120-130 pacientů. Pro zbylých přibližně 30 nemocných najdeme dárce v Čechách.

Ano, za přesně definovaných a striktně dodržovaných podmínek tuto možnost má. Základní je oboustranný zájem se potkat, minimálně tři roky od transplantace a pak samozřejmě dobrý zdravotní stav příjemce.

Patrně máte na mysli akci Poděkování dárcům kostní dřeně. Letos byl již 19. ročník. Oficiálně jsme na něm poděkovali 44 nepříbuzným dárcům, kteří v uplynulém roce darovali kus sama sebe – krvetvorné buňky z kostní dřeně a dali tak naději na vyléčení některému z pacientů. Na konci večera se osobně setkal také vyléčený pacient se svou dárkyní.

Upřímně si vážím všech, kteří se rozhodnou kostní dřeň darovat a zachránit tak život i někomu úplně cizímu.

Největší výzvou pro ČNRDD je udržet stávající kvalitu databáze – tedy mít co nejvíce mladých a dokonale vyšetřených dárců tak, abychom nabídli transplantačním centrům toho nejlepšího (optimálního). Naším cílem je, abychom alespoň pro třetinu českých pacientů našli dárce v našem registru (v současnosti je to cca 15 %, pro zbylé musíme hledat dárce v zahraničí). I když si v tomto směru oproti srovnatelným zemím nevedeme špatně (např. Rakousko či Švýcarsko zajistí „národního“ dárce pouze pro pět procent svých pacientů), tak bychom rádi tento podíl co nejdříve zvýšili.