Článek
„Nebylo to vůbec těžké rozhodnutí. Abych ji mohla darovat, musela jsem podstoupit pár odběrů krve a také pár injekcí, které mi aplikovali před samotným odběrem, a to je vše. Darování určitě nebolí. Cítím jen napětí, aby to dopadlo dobře, aby to pomohlo. To je pro mě nejdůležitější,“ říká paní Špátová.
V kostní dřeni se nachází krvetvorná tkáň, která pomáhá u transplantovaných pacientů obnovit krvetvorbu a imunitní funkce.
„Odběr se provádí v Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT). Dárce je nejprve vyšetřen lékařem. Provedou se mu laboratorní vyšetření a zjistí se, jestli je zdravý a jestli je schopen odběr podstoupit. V případě, že ano, se po dohodě s ošetřujícími lékaři transplantačního týmu domluví termín odběru a následného podání těchto krvetvorných buněk,“ přibližuje docentka Zdenka Gašová, vedoucí aferetického oddělení ÚHKT.
Paní Špátová doufá, že její krev pomůže nemocnému bratrovi.
Pokud někdo daruje krvetvorné buňky, musí být na odběr připravený takzvanou mobilizační přípravou, která pomůže po několikadenním podání uvolnit krvetvorné buňky do krve. Jde o podávání léků, při kterém se příjemce může cítit jako s lehčí chřipkou.
„Naše separátory nám umožňují odebírat krvetvorné buňky přímo z oběhu daného dárce a ostatní části krve, které nepotřebujeme, se mu vrací zpátky do oběhu. Je to podobný typ odběru, jako se provádí u dárců krevních destiček. Sběr krvetvorných buněk probíhá tři až čtyři hodiny,“ popisuje Gašová s tím, že dárce může během té doby jíst i pít, akorát nesmí z lůžka vstát. Veškeré potřeby se řeší přímo na lůžku.
Darování je stejně nepříjemné jako odběr krve. Nejnepříjemnější částí takového výkonu je napíchnutí žil, ze kterých se krev odebírá a následně i vrací.
Druhou variantou odběru je možnost, že se krvetvorná tkáň odebírá z lopat kostí kyčelních na operačním sále.
Druhou možností darování kostní dřeně je na chirurgickém sále pod celkovou anestezií.
„Je to zákrok na půl hodinky. Dárce v nemocnici musí pobýt den až dva. Poté je potřeba ještě několik dní na rekonvalescenci. Výkon se provádí v celkové anestezii. Po výkonu mohou přetrvávat krátkodobé bolestivé stavy,“ dodává lékařka.
Český registr dárců krvetvorných buněk
Krvetvorné buňky se odebírají od zdravých dárců. Ti jsou buď nepříbuzní s daným příjemcem, nebo členové rodiny pacienta. Dárcem může být každý zdravý člověk ve věkovém rozmezí od 18 do 40 let. V registru může zůstat do 55 let.
„Jsme rádi za každého zájemce, který je ochotný se do registru zapsat. Ideální dárce je muž ve věku pětadvaceti let. Těch ale tolik není, takže jsme rádi za všechny příjemce, kteří splňují naše přísné podmínky vstupu,“ doplňuje Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk.
Dárce musí vážit alespoň padesát kilogramů, mít platné zdravotní pojištění v České republice, být ve výborném zdravotním stavu a neměl by brát trvale žádné léky. Hledat dárce je ale jako hledat jehlu v kupce sena. Shoda je jen velmi malá.
Když už se ale dárce najde, tak ho registr okamžitě kontaktuje pomocí telefonu. Před samotným darováním podstoupí zhruba pět vyšetření v rozmezí tří měsíců.
„Zákon je k odběru vstřícný a dárci mají samozřejmě na všechna vyšetření i na dobu odběru ze zákona placené volno,“ konstatuje Hošková. Jako dárce také máte na výběr, kterou metodou vám buňky budou odebrány.
„Lékaři nám vždy řeknou, jakou metodou bychom měli dárce odebírat, které buňky přesně potřebují, ale rozhodnutí je vždy na samotném dárci, co chce podstoupit,“ vysvětlila Hošková.
V tuto chvíli je v databázi 31 936 registrovaných. Na světě je to přes 33 milionů, to tvoří necelé jedno procento dospělé populace. Každé tři minuty je na světě diagnostikován další člověk, který se potýká s poruchou krvetvorby.