Článek
Naplánovat si cvičení pouze na víkend, nebo si ho naopak rozdělit na menší úseky v každém dni nepředstavuje z hlediska zdravotních přínosů výraznější rozdíl.
Podle vědců nebyl zjištěn rozdíl ve výraznější úmrtnosti víkendových sportovců a těch, kteří jsou aktivní každý den. Ovšem pouze za předpokladu, že všichni splnili zdravotními odborníky doporučovaných 150 minut mírného cvičení (rychlá chůze, plavání nebo jízda na kole) nebo 75 minut intenzivní fyzické aktivity v rámci celého týdne.
Cvičit raději ráno, nebo večer? Záleží na pohlaví
Podle odborníků je uvedené zjištění obzvláště důležité pro lidi, kteří se nemohou z jakýchkoli důvodů věnovat pravidelné sportovní aktivitě v průběhu pracovního týdne a mají na ni naopak čas jen o víkendu. Jednoduše řečeno - je jedno kdy, ovšem důležité je, aby se pohyb konal, a v dostatečném množství.
Data pro podklady sbírali odborníci v rámci studie mezi 350 978 účastníky v průměrném věku kolem 41 let. Byla u nich zjišťována dlouhodobá forma fyzické aktivity v letech 1997 až 2013. Údaje následně odborníci rozdělili do skupin podle toho, zda dotyční rozložili uvedených 150 minut pohybu týdně do dvou, tří či více dnů, případně zda necvičili vůbec.
Následně pak zjišťovali, kolik se zúčastněných zemřelo v následujících deseti letech, případně z jaké příčiny. Na konci studie bylo zjištěno, že z celkového počtu zemřelo 21 898 účastníků - 6035 na kardiovaskulární příhody, 4130 na rakovinu, ostatní z jiných příčin.
Na koloběžce nejen za zábavou, ale také kondičkou a zpevněnou postavou
Bylo rovněž zjištěno, že víkendoví sportovci (opět s dodržením uvedených minut cvičení týdně) mají o osm procent menší šanci zemřít v následujících 10 letech než ti, kteří nesportují, nebo výrazně méně, než je doporučeno.
U lidí, kteří si rozložili sport na celý týden, bylo riziko o 15 procent nižší oproti neaktivním. Výzkum byl publikován v časopise Jama Internal Medicine.
| Kolik pohybu je doporučováno |
|---|
| Odborníci obecně doporučují všem lidem ve věku 19-64 let (nejde o striktní limit) aby: |
| - cvičili nejlépe každý den, a to v rozsahu 150 minut mírné aerobní aktivity týdně (jízda na kole, rychlá chůze) plus alespoň 2x v týdnu procvičili hlavní svalové partie (nohy, boky, záda, břicho, hrudník, ramena, paže) |
| - nebo 75 minut intenzivní aerobní aktivity (běh, tenis dvouhra atd.) plus alespoň 2x v týdnu procvičili hlavní svalové partie (nohy, boky, záda, břicho, hrudník, ramena, paže) |
| - nebo kombinovali mírnou a intenzivní aerobní aktivitu každý víkend - například 2x půlhodinový běh plus půlhodina rychlé chůze - případně cokoli dalšího v mírné intenzitě v celkovém úhrnu 150 minut plus procvičili hlavní svalové partie (nohy, boky, záda, břicho, hrudník, ramena, paže) |
| Dobrým pravidlem podle odborníků je mít na paměti, že jedna minuta intenzivní aktivity poskytuje stejné výhody jak 2 minuty aktivity mírné. Obecně je doporučováno rozdělit 150 minut v týdnu na půlhodinové sekce v pěti dnech. O to víc to platí pro lidi, kteří v pracovním týdnu často sedí. |
„Tato rozsáhlá studie jasně naznačuje, že co se týče cvičení, není až tak důležité, kdy se mu věnujete. Nejdůležitější je, aby byla fyzická aktivita vždy na prvním místě. A věnujte se jí minimálně doporučovaných 150 minut týdně.
Aktivity mohou být přitom různorodé, při vyšší intenzitě cvičení byste se měli zadýchat, ale přesto být schopni stále konverzovat,“ uvedla pro Daily Mail Joanne Whitmoreová, zdravotní sestra v British Heart Foundation, která se zaměřuje především na lékařský výzkum související s nemocemi srdce a krevního oběhu.
Proč je dobré posilovat svaly a jak se zbavit přebytečného tuku v těle
I přes větší množství dat je zde ovšem jistý „limit“, a to zjišťování formou dotazníku. Podle vědců tak existuje určité riziko, že si někteří lidé data upravili podle potřeby.