Cvičení pomáhá zabraňovat vzniku Alzheimerovy choroby

Velká část uvedeného výzkumu se přitom soustřeďuje na dopady cvičení na tělesnou kondici, které se zkoumají snadněji než jeho vliv na paměť a schopnost poznávat nové věci nebo se jim učit.

Významný krok v tomto směru učinil tým amerických, kanadských a španělských vědců vedený Kaitlin Casalettovou z Kalifornské univerzity v San Francisku.

Více určitých bílkovin znamená lepší přenos nervového signálu.

Badatelé využili pro ověření své hypotézy údaje shromážděné Rushovou univerzitou v Chicagu v rámci projektu Paměť a stárnutí. Při něm pečlivě sledovali tělesné aktivity 404 starších lidí, kteří souhlasili s tím, že po smrti darují mozek pro vědecké účely. Nečekané výsledky výzkumu vyšly v časopise Alzheimer’s & Dementia.

Casalettová přišla se spolupracovníky na to, že senioři, kteří pravidelně cvičili nebo sportovali, měli vyšší hladinu bílkovin podporujících přenos vzruchu mezi neurony, jako je synaptofysin nebo syntaxin. Neurony jsou nervové buňky schopné přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na speciální signály.

A skutečně. Starší lidé s větším množstvím zmiňovaných bílkovin si udržovali lepší paměť než jejich nesportující nebo necvičící vrstevníci. Již delší dobu víme, že mozek většiny starších lidí hromadí jedovaté látky, jako je amyloid nebo tau. Právě ony charakterizují i Alzheimerovu chorobu.

„Zjistili jsme, že synaptofysin a další podobné bílkoviny chrání spojení mezi neurony dokonce i u lidí s vysokou koncentrací toxických látek spojených s Alzheimerovou nemocí a dalšími chorobami vyvolávajícími degeneraci nervové soustavy,“ potvrzuje William Honer, profesor psychiatrie na Univerzitě Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru a jeden ze spoluautorů studie.

„Zachování spojení mezi nervovými buňkami může být mimořádně důležité, pokud se chceme vyhnout demenci,“ shrnuje Casalettová.

„Tělesné cvičení a sport tak dokážou přímo podporovat fungování naší nervové soustavy.“