Čtyři tipy, jak zvládat vztek

Vzdálenost mezi body, kdy se spustí vztek, a vaší reakcí na něj, bývá mnohdy velmi krátká. I tak je ale vždy možnost, jak vše zvládnout s klidnou hlavou. Klinický psycholog Rubin Khoddam s praxí v americkém Los Angeles pro server Psychology Today představil 4 tipy, jak na to.

Prvním základním krokem je podle odborníka poznat svůj hněv. Naučte se rozpoznat, kdy se dostáváte do bodu, ve kterém už nejste schopni jasně myslet bez nadměrných emocí.

Podle čeho to poznáte? Možná vám začne rychleji tlouct srdce, pocítíte horkost v obličeji, někdo začne automaticky hovořit více nahlas nebo gestikulovat rukama. Jakmile podobné signály poznáte, zapamatujte si je. Právě ony značí, že je čas se stáhnout.

Pokud si nedokážete podobné situace vybavit, nezoufejte. Zkuste se třeba poptat přátel či rodiny, co je pro vás specifické, když se začnete rozčilovat a vztekat.

Další užitečnou strategií, jak poznat svůj hněv, je ohodnotit, jak se v jednotlivé dané situaci cítíte na stupnici od 0 do 10. Někdy se náznaky vkrádají pomalu, jindy se vztek objeví naopak až nečekaně rychle. Jakkoli to bude, pokud se ohodnotíte na stupnici číslem 7 a více, je to signál raději přestat s čímkoli co zrovna děláte a dát si oddechový čas.

V takovou chvíli je totiž už více než pravděpodobné, že nejste schopni jasně uvažovat, stejně tak rozumně a produktivně komunikovat či hodnotit. Jakákoli reakce v takovou chvíli už nebude příliš objektivní.

Odejít nebo opustit vyhrocený rozhovor, když vámi cloumá vztek, se může zdát jako velmi těžký úkol. I tak je to ale třeba udělat, protože právě to je to nejdůležitější. Když totiž zůstanete, problém se jen prohloubí a bude eskalovat o to víc.

Dopřejte si raději chvíli oddechu a zklidněte vzbouřenou mysl

Odešli jste na chvíli ze situace či od problému, který vás vytáčí, ale co dál? Rozhodně zapomeňte na to, že budete nahromaděný hněv zadržovat, nebo naopak zesilovat a rýpat se v problému, který ho způsobil. Místo toho se raději soustřeďte na vlastní emoce a zkuste je zvládnout. Možná to zpočátku nebude snadné, ale trochou tréninku to jistě zvládnete.

Pomoci v tom může například vizualizace – zavřete oči a představte si nějaké hezké místo, kde byste chtěli být. Dalším dobrým pomocníkem je hluboké dýchání. Postačí klidně i jen pět minut, během který se nebudete soustředit na nic jiného.

Podle Khoddama rovněž pomáhá, pokud se naučíte mluvit sami k sobě. Zklidňující věty typu „To zvládneš, budeš v pořádku“ nebo „Tohle špatné brzy přejde. Nenech se tím ovládat“ mohou pomoci víc, než si myslíte.

Na škodu pak rozhodně není ani jakákoli aktivita, která vás baví a naplňuje. Může jít klidně jen o obyčejnou procházku přírodou, někoho spíše zklidní oblíbený film či díl seriálu, pro dalšího je relaxační práce na zahrádce.

Každá z uvedených aktivit, ale i mnohé další, dokážou i během malé chvilky zklidnit rozbouřenou mysl a pomoci se vyhnout reakci, která by ve vzteku nejspíš jen napáchala více škody.