Článek
Masové čerpání přírodní vody, pramenité či z podzemních jezer, narušuje rovnováhu v často výjimečných lokalitách, výroba PET lahví je energeticky náročná, při jejich přepravě vzniká množství skleníkových plynů a láhve z větší části končí na skládkách.
"Na naší posedlosti balenou vodou nejvíce vydělávají výrobci nápojů," uvádí zpráva WI. Balená voda je 240krát dražší než často kvalitnější voda z vodovodní sítě. Někde může rozdíl v ceně dosáhnout až desetitisícinásobku. Zatímco ve vyspělých zemích je nejdůležitějším kritériem značka a design láhve s vodou, miliarda lidí nemá k pitné vodě žádný přístup.
Spotřeba balené vody, účinně podporovaná reklamou, se v západoevropských zemích v průměru každých pět let zdvojnásobí. V roce 2005 se její prodej vyšplhal na 164 miliard litrů. Žádný jiný nápoj takový růst spotřeby nezaznamenal.
"Proč nepijeme vodu z kohoutku?" reagovala Anna Watsonová z organizace Přátelé Země (Friends of the Earth). "Výrobci balené vody nám chytře prodávají něco, co nepotřebujeme."
PET lahví se recykluje málo
PET (chemicky polyethylentereftalát) je sice recyklovatelný, ale počet takto zpracovaných lahví klesá. V USA to bylo v roce 1995 téměř 40 procent, v roce 2005, kdy 300 miliónů Američanů spotřebovalo 28,6 miliardy litrů nápojů v PET lahvích, už jen přes 23 procent.
Česko patří spolu s Německem v rámci EU k zemím s nejvyšším podílem recyklovaného plastového odpadu. Ročně se u nás vytřídí 60 až 65 tisíc tun nápojových plastových obalů. Je to ale stále jen něco přes polovinu zakoupených lahví. Proto české ministerstvo životního prostředí po vzoru Německa a Skandinávie zvažuje PET lahve zálohovat.
V Británii zase loni přišli s biologicky odbouratelným plastem. Klasický PET se v přírodě rozloží za tisíc let, bioplasty se při komerčním zpracování rozpadnou za 12 týdnů, příroda sama si s nimi poradí do jednoho roku. I tak ale jde o zbytečnou ekologickou zátěž.