Co všechno může stát za svěděním kůže

Svědění vzniká podrážděním nervových zakončení v kůži, tento signál se přenáší nervovými vlákny do mozku, kde je vyhodnocen, a jinými nervovými vlákny přichází impuls ke svalům, což vede k poškrábání za účelem odstranění příčiny.

Časté je svědění kůže navečer, bývá způsoben i snížením hladiny hormonu kortizolu v krvi. Jedná se o hormon nadledvin, který působí protizánětlivě a protisvědivě. Svědění kůže po ránu je méně časté, děje se tak často vlivem potravy a léků užívaných večer.

Kůže může svědět i v současné době po dlouhé zimě, a to vlivem suchého vzduchu ve vytápěných místnostech, a tedy i přesušením kůže a celkově i špatnou hydratací organismu.

Pokud máte dlouhodobé potíže se svěděním kůže, a to bez patrné vyrážky, vydejte se v první řadě za praktikem. Základní laboratorní vyšetření krve může napovědět, jestli nejsou na vině ledviny, žlučník, stres nebo třeba cukrovka.

S vyrážkou určitě vyhledejte kožního lékaře. Ten vám poradí s výběrem vhodných krémů nebo roztoků, které by vám mohly pomoci, nebo navrhne alternativní léčbu ulevující od svědění.

Podívejte se s námi, co všechno může stát za svěděním pokožky.

Mezi nejčastější oblasti, kde atopiky kůže svědí, patří zákolenní, loketní jamky, zápěstí, víčka, krk, lopatky, pas, bérce a lýtka. Jelikož kůže svědí nejčastěji v noci, řada ekzematiků trpí narušeným spánkem, což se odráží zejména na jejich denní aktivitě a náladovosti.

Za atopii může hned několik faktorů – od dědičnosti, stravy, hormonální nerovnováhy po špatné životní prostředí a zimu. Dochází k narušení kožní bariéry, ale i ke zvýšené reakci imunitního systému na některé látky.

V tomto případě se pravděpodobně jedná o přehnanou alergickou reakci s otokem kůže a sliznic, s dýchacími a polykacími obtížemi, někdy ale i kopřivkou.

„Kopřivka se projevuje především malými nebo velkými kopřivkovými pupeny na kůži. Ty jsou velmi svědivé, až do pocitu pálení. Pupeny se stěhují z místa na místo, konkrétní pupínky většinou do 24 hodin mizí a nezanechávají po sobě stopy, nejsou-li rozškrábány. Až u 30 % případů se může objevit i svědivý otok. Ten mizí většinou v průměru do 72 hodin od výskytu,“ vysvětluje dermatolog profesor Petr Arenberger.

Velmi často se kopřivka objevuje jako reakce na chlad anebo naopak teplo, na potraviny, léky nebo kontrastní látky. Výsev se objeví většinou do půl hodiny, projevy odeznívají za hodinu až dvě, záleží na rozsahu.

U chronické kopřivky to ale může trvat i déle než 6 týdnů, v nejhorších případech i několik měsíců či let, než projevy vymizí.

Za zhoršenou kvalitou pokožky, projevující se zvýšenou suchostí, popraskáním nebo náchylností k infekcím, může stát i nedostatek vitaminů. A to zejména vitaminu A (jeho nedostatek způsobuje infekce na kůži a zhoršuje zánět), vitaminu C (pomáhá tvorbě kolagenu, chrání před škodlivými účinky UV záření, zlepšuje hydrataci pokožky) a E (chrání membránové tuky před peroxidací a snižuje zánětlivé reakce v pokožce).

Nahromadění škodlivin v těle v důsledku nefunkčních ledvin se může také projevit svěděním pokožky. Často se tak stává u pokročilého onemocnění ledvin.

„Mezi možné příčiny patří u těchto lidí vysoká hladina hormonu příštítných tělísek nebo vysoká hladina fosforu v krvi, případně vápník uvolňovaný z kostí, který se může ukládat v cévách, kloubech a kůži,” vysvětluje Roman Štilec, primář dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Pardubicích.

Problémy se žlučníkem a s poruchou odtoku žluči také mohou souviset se svěděním pokožky. Žluč, která se tvoří v játrech, je odváděna žlučovodem do žlučníku. Odtud po nějaké době putuje žluč do tenkého střeva, kde se podílí na trávení.

Pokud nedochází k odtoku žluče či dalším potížím, objeví se obvykle problém se svěděním. Děje se tak často vlivem léků, alkoholu nebo infekční žloutenky.

V důsledku narušení krevního oběhu může také u cukrovky docházet k vysoušení pokožky a jejímu svědění. Někdy právě svědění kůže může jinak zdravého jedince upozornit na zvýšenou hladinu cukru v krvi.

Polycytémie neboli přemnožení červených krvinek v krvi se může také projevovat nadměrným svěděním těla, spolu s dalšími projevy tohoto onemocnění jako např. bolestmi hlavy či potížemi s trávením.

Při anémii jsou červené krvinky menší a je v nich méně hemoglobinu, pro jehož tvorbu je železo nezbytné. Nedostatek železa je způsoben buď následkem chronického krvácení, např. při silné menstruaci, mohou za tím ale stát i vředy, hemoroidy, ale i nádory trávicího traktu, případně nedostatečný příjem potravin bohatých na železo či při poruše vstřebávání železa z trávicího traktu.

Nemoc se může projevit suchou, svědící pokožkou, křehkými a lámavými vlasy a nehty, vyhlazeným jazykem apod.

Léčba spočívá v odstranění příčiny, která anémii vyvolala, a v podávání přípravků s obsahem železa a vitaminu C, který podporuje vstřebávání železa z trávicího traktu.

Při stresu dochází k uvolnění histaminu pod kůži, což může vyvolat reakci v podobě svědění i vyrážky. I psychika tudíž v tomto směru sehrává důležitou roli.

Podobné potíže mohou nastat i při dlouhodobé únavě, nedostatku spánku či úzkostech.

Jedná se o velmi nakažlivé kožní onemocnění. Šíří se hlavně v kolektivech lidí žijících v těsném kontaktu. Nejčastější cesta přenosu je mezi sexuálními partnery.

Náchylnější k onemocnění jsou imunitně oslabení jedinci. Nemoc se často zaměňuje s ekzémem, protože se projevuje podobně, snadno se tak léčba tohoto onemocnění zanedbá.

Nejčastější spouštěče svědění

Svědění lze zmírnit, ale ne vždy lze zcela vyléčit. V tomto ohledu velmi záleží na tom, zda se podaří správně odhalit spouštěče svědění a zda jsou odstranitelné, případně se jim lze vyhnout.

U alergických reakcí mohou zabrat antihistaminika, u projevů velmi suché pokožky i speciální přípravky pro její hydrataci a zároveň posílení ochranné kožní bariéry.

Stav pokožky lze podpořit také prostřednictvím doplňků a celkově vhodné stravy. Se zlepšením stavu pokožky mohou pomoci např. minerály zinek, měď a vitamin E, které ji chrání před škodlivým oxidativním stresem poškozujícím kožní buňky.

Odborníci pak doporučují z jídelníčku odstranit průmyslově zpracované potraviny, rafinované cukry, červené maso a někdy i mléčné výrobky.

U někoho může pomoci i bezlepková dieta, ale takto upravený jídelníček je vždy dobré konzultovat i se svým lékařem.