Článek
Nuda se stala během celého minulého roku klíčovou záležitostí ovlivňující naše duševní zdraví. Jak ukázala zjištění britského Úřadu pro národní statistiku, v době pandemie se až polovina všech lidí cítila znuděně.
Monotónnost jejich životů, kdy většinu času trávili každý den stejně, na stejném místě, se stejnými lidmi, bez možnosti trávení volného času podle svého a jakéhokoliv plánování, se tak velmi významně podepsala i na jejich psychice.
Co nudný, monotónní život udělal za rok s našimi mozky a tělem?
Podle předního odborníka na nudu profesora Jamese Danckerta z kanadské University of Waterloo, když se mozek nudí, dochází u něj k tzv. výchozímu nastavení režimu, kdy se člověk v podstatě uzavře ve svém vnitřním světě a dostává se do letargie, střídající se s vnitřním neklidem.
Lidé jsou pak mnohem více náchylní k depresi a úzkostem, ale také hazardu, agresivitě a závisti.
Když člověk onemocní z nudy v práci
Netrpí jen psychika, ale i fyzické zdraví. Nuda totiž koreluje i se zvýšenou srdeční frekvencí a zvýšenými hladinami stresového hormonu kortizolu, což úzce souvisí s vysokým krevním tlakem a dalšími dlouhodobými zdravotními problémy.
„Nuda ale může být i hybnou silou kreativity, což je patrné i na sociálních sítích, kde je patrný fenomén, kdy se lidé naučili péct, šít, kreslit. Někteří se významně zdokonalili ve svých koníčcích, na které dřív prostě neměli čas, stejně tak měli najednou čas na věci, které dlouhá léta odkládali,” upozorňuje pro The Independent na pozitiva doby psycholožka Erin Westgateová.
Nemáte čas na koníčky? Najděte si ho, lepší lék neexistuje
Rok pandemie se tak z velké části negativně podepsal na našem psychickém a fyzickém zdraví, ale také nám dal možnost začít se věnovat věcem, na které v dřívější době nebyl čas.
Pro mnoho lidí to tak byl doslova protrápený rok, jiným se otevřely nové možnosti jejich bytí a dalšího směřování...
V každém případě se většina lidí shoduje, že se ze všeho nejvíc těší, až všechna omezení skončí a alespoň část věcí se vrátí do dob před pandemií.
