Hlavní obsah

Co udělá konopí s bolestí

Právo, Alexandr Petrželka

Kontroverzní droga konopí (Cannabis indica) má některé pozitivní vlastnosti, o nichž se dávno ví, a kvůli nimž se o ni přesto stále vedou spory. Nejčastěji používaným argumentem zastánců užívání konopí jsou jeho léčivé účinky. To je však velmi nepřesné tvrzení.

Foto: Novinky

Marihuana je podle toxikologů nejlehčí drogou a má i pozitivní zdravotní účinky.

Článek

Nedávný experiment neurologů z univerzity v Oxfordu uvedl na pravou míru obecné přesvědčení, že konopí snižuje bolest, provázející řadu nemocí. Především to neplatí plošně – reakce jsou velmi individuální – a nejde o snížení intenzity bolesti ani o odstranění její příčiny. Působení je mnohem složitější.

Nesníží, ale udělá snesitelnější

Experiment popsaný v magazínu Pain z loňského prosince zahrnul jen 12 dobrovolníků. Šlo o zdravé muže středního až nižšího věku, z nichž někteří dostali k testování tablety s aktivní složkou konopí THC (delta-9-tetrahydrocannabinol) a jiní jen neúčinné placebo. Poté byl dobrovolníkům na stehno nanesen krém, o němž byli informováni, že má vyvolat pálivé pocity.

Část mužů skutečně dostala krém s příměsí pálivého koření chilli, kontrolní skupinka stejně vypadající, avšak neškodný mastný krém. Poté testované osoby podstoupily snímkování mozku magnetickou rezonancí (MRI), a to celkem čtyřikrát v pravidelném časovém odstupu několika desítek minut.

Snímky měly ukázat, zda se s klesající intenzitou bolesti díky podání THC snižuje aktivita příslušných částí mozku.

U dobrovolníků, kteří vzali skutečnou drogu, a ne placebo, MRI ukázala snížení mozkové aktivity, ovšem v oblasti spjaté s vyhodnocováním emočních aspektů bolesti. „Zjistili jsme, že většina normálních lidí po aplikaci konopí nezaznamenává skutečný pokles bolesti, ale v důsledku povzbuzení psychiky ji hodnotí jako snesitelnější,“ napsal Michael Lee z oxfordského Centra MRI.

Konopí tedy podle studie zřejmě nepůsobí jako klasická anestetika – snímky MRI odhalily jen nepatrné snížení aktivity v mozkových oblastech zaznamenávajících bolest, zatímco v „druhotných“ ukazatelích, vnímání a hodnocení bolesti k poklesu došlo.

Foto: David Bebber/Files, Reuters

Kouřit, nebo polykat?

Konopí pozitivně působí na chronické bolesti u lidí trpících neuropatií – poruchami signalizace mezi nervy. V Británii jsou to jeden až dva lidé ze sta.

Postižení své problémy řeší příjmem konopí. Podle subjektivních sdělení je úleva od bolesti sice malá, ale i tak velmi vítaná. Část pacientů rovněž zaznamenává jako vedlejší efekt zlepšení spánku a snížení pocitů úzkosti.

Kanadští neuropatologové z McGillovy univerzity v Montrealu loni v časopise Canadian Medical Association Journal publikovali studii informující o možnosti nahradit tablety s THC kouřením marihuany (sušené listy a samičí květenství konopí indického).

I tato studie vycházela z údajů jen malé skupiny pacientů – zahrnula 23 lidí. Výzkumníci jim dávali tři typy konopí, obsahující 2,5 procenta, šest a devět procent THB, kontrolní skupina dostávala placebo. Pod pravidelným dohledem odborné sestry měli vykouřit po dobu pěti dnů denně tři jednotlivé dávky s 25 miligramy aktivní látky. Následovala osmidenní pauza a další pětidenní cyklus. Celkem pacienti prošli čtyřmi cykly.

Podle očekávání největší úlevu od bolesti hlásili pacienti, kteří kouřili nejsilnější marihuanu. Stejně tak se zlepšil jejich spánek a snížila intenzita úzkostných pocitů deprese.

„Ačkoliv naše studie není příliš reprezentativní, jde o první práci tohoto typu,“ vysvětlil poměrně chudé výsledky experimentů Mark Ware a vyzval kolegy na dalších pracovištích k provádění srovnávacích studií účinnosti konopí podaného inhalací či tabletami.

Méně je více

Už před několika lety zjistili američtí vědci, že i u konopí platí staré pořekadlo, že méně je více. Na univerzitě státu Kalifornie experimentovali rovněž s marihuanou ve formě cigaret. Testu popsaného v časopise Anesthesiology z konce roku 2007 se zúčastnilo patnáct zdravých dobrovolníků z řad univerzitních studentů.

K vyvolání srovnatelné bolesti jim lékaři injekcí aplikovali pod kůži capsaicin – chemikálii, která papričkám chilli dává jejich palčivost. Poté dobrovolníci dostali jointy, aniž by věděli, jak velký je v nich obsah THC. Ten kolísal od nuly do deseti procent.

Pět minut po začátku kouření žádný z dobrovolníků nezaznamenal úlevu od bolesti. Během dalších 40 minut pocítili dobrovolníci, kteří dostali středně silné konopí, výraznou úlevu.

Ta se ale nedostavila u těch, kdo kouřili nejsilnější materiál – naopak, tato skupina pociťovala úlevu od bolesti jen minimální, a někteří dokonce pocítili zhoršení. Halucinogenní působení konopí však odpovídalo obsahu THC – čím silnější konopí, tím euforičtější pocity u testovaného dobrovolníka.

Shrnuto, konopí nemůže být považováno za univerzální, standardizované anestetikum. Experimenty ukazují, že jeho působení je silně individualizované a „léčivý“ efekt závisí na optimalizaci obsahu účinné látky. A tady, na rozdíl od euforických následků požití této nejběžnější drogy, neplatí přímá úměra.

Související témata:

Související články

Konopí není marihuana, tvrdí nemocní

„Všechny, kteří si pěstují konopí, bere okolí jako narkomany. Tak to jich máme několik tisíc v seniorském věku, chronicky nemocných nebo na vozíku,“ vítá mě ve...

Výběr článků

Načítám