Co se stane s vaším tělem, když pracujete více než 40 hodin týdně

Musk je dlouhodobým zastáncem dlouhé pracovní doby. V roce 2018 na otázku, kolik hodin práce týdně stačí k tomu, aby se změnil svět, odpověděl: „Záleží na jednotlivci, ale ideálně mezi 80 a 100 hodinami.“

Není zdaleka jediným generálním ředitelem, který věří, že k odvedení dobré práce je potřeba čas. Tzv. Gallupův průzkum přišel s výsledky, podle kterých polovina všech amerických pracovníků na plný úvazek uvádí, že pracují více než 60 hodin týdně, a 18 % uvedlo, že pracují více než 80 hodin týdně.

To potvrzuje i další výzkum. V loňském roce juniorní analytici ze společnosti Goldman Sachs uvedli, že pracovali 95 hodin týdně. „Bylo období, kdy jsem od rána do půlnoci nejedl, nesprchoval se a nedělal nic jiného než práci,“ uvedl anonymně jeden juniorní bankéř v průzkumu.

Podle vědců je ale přehnaná pracovní doba kontraproduktivní. Co se děje s vaším mozkem a tělem?

Příliš dlouhá práce může být vážným, a někdy dokonce smrtelným ohrožením zdraví.

Podle celosvětové studie Světové zdravotnické organizace (WHO) způsobila dlouhá pracovní doba (kterou studie definovala na více než 55 hodin týdně) jen v roce 2016 745 000 úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.

Práce dlouhá 55 hodin týdně a více byla spojena s o 35 % vyšším rizikem mrtvice a o 17 % vyšším rizikem úmrtí na srdeční choroby ve srovnání s prací v rozmezí 35 až 40 hodin týdně.

„Dlouhá pracovní doba může přímo způsobit kardiovaskulární onemocnění zvýšením stresu, který poškozuje buňky v mozku a srdci,“ řekl pro HuffPost Frank Pega, technický důstojník WHO a hlavní autor studie.

Dlouhá práce vás také vystavuje většímu riziku, že se při ní fyzicky zraníte.

V jedné studii, která sledovala 110 236 pracovních záznamů od roku 1987 do roku 2000, byla práce dlouhá 12 hodin denně spojena s 37procentním zvýšením míry rizika úrazu.

Když budete mít potřebu neustále odkládat odpočinek, může to mít negativní vliv na vaši psychiku.

Studie z roku 2020 publikovaná v časopise PLOS One se zabývala korejskými dělníky ve věku 20 až 30 let, kteří pracovali od 31 do více než 60 hodin týdně. Vědci zjistili, že čím déle tito zaměstnanci pracovali, tím větší míře stresu, depresí a sebevražedných myšlenek čelili.

Nadměrná práce je často na úkor spánku. V přehledu celkem 200 studií z let 1998 až 2018 přitom vyšlo jasně najevo, že krátká doba spánku je největším problémem u lidí, kteří mají sklony k workoholismu. Lidé, kteří pracují 50–60 hodin týdně, se potýkají s větší únavou, horšími kognitivními funkcemi, více pracovními úrazy a problémy s duševním zdravím.

Je to dané tím, že spánek je zásadní pro naši celkovou pohodu. Pokud navíc spíte méně než 6 hodin denně, budete více roztěkaní, podráždění a náchylnější k impulzivnímu chování.

Dalším faktem je, že delší pracovní doba nevede k lepší práci. Profesor managementu Morten Hansen z Kalifornské univerzity v Berkeley provedl pětiletý průzkum mezi 5000 zaměstnanci a manažery napříč odvětvími.

Zjistil, že práce mezi 30 a 50 hodinami týdně může vést k lepšímu výkonu, ale pokud pracujete více než 50 hodin, váš výkon začne stagnovat. A pokud pracujete více než 65 hodin týdně, výkon prudce klesá.