Co pomáhá, aby alergici na jaře tolik netrpěli

Za nejkritičtější období pro rozvoj jarních alergií jsou považovány měsíce březen a duben. Právě tehdy někteří lidé pociťují silnou reakci na rozkvétající stromy, respektive jejich pylová zrna. Ta se ale mohou v ovzduší začít objevovat již v lednu.

Když na sluncem prohřátých stráních rozkvetou keře lísky, jejich pyl se rychle uvolní do ovzduší. V únoru vykvetou kolem vodních toků olše a v druhé půlce března, nejpozději začátkem dubna pak břízy.

„Tyto tři stromy jsou alergologicky nejvýznamnější dřeviny. Jejich pylová zrna navíc obsahují některé shodné části. A když je někdo alergický na břízu, reaguje často i na olše a lísky. Později na jaře rozkvetou topoly, javory, duby a jasany. Na ně však reakce alergiků nebývá už tak výrazná jako právě na břízu,“ popisuje alergolog a imunolog Radek Klubal, vedoucí lékař Medicínského centra Praha.

Jenže rozkvetlými stromy trápení alergiků nekončí. Na začátku května začíná sezona travin, kterých jsou stovky druhů. Kvetou ještě během června a velké části července.

Pylovou sezonu zakončí v srpnu a na podzim bylinky, kdy alergici zvýšeně reagují na pelyněk, jitrocel, šťovík, kopřivy nebo exotickou ambrozii, která roste na jihu Moravy a v Polabí.

Intenzita alergické reakce se odvíjí nejen od druhů rostlin, ale také od velikosti jednotlivých pylových zrn. Podle lékaře nereaguje většina alergiků tak silně na velká pylová zrna například smrku nebo borovice. Neprostoupí totiž do dýchacích cest a nemocného zatěžují méně než malá zrnka pylu jiných rostlin, která se tam naopak dostanou a mohou způsobit různě závažnou alergickou reakci.

Počet alergiků v populaci byl v minulosti odhadován na 20 až 30 %. Dnes odborníci mluví nejméně o dvojnásobku, blížíme se k 50–60 %. Ne všichni jsou citliví na stejné alergeny a různá je také síla reakce.

„V rámci jednoho výzkumu jsme došli k tomu, že když vezmeme stovku lidí s alergií na pyl břízy, tak někoho jen svědí oči, někdo má rýmu, kašel. A pak jsou pacienti, u nichž se alergie projeví spíše na kůži, například vyrážkou. U někoho jde o kombinaci, má ekzém i astma,“ vysvětluje alergolog a tvrdí, že za to může dědičnost, odborně orgánová genetická dispozice.

Léčení alergici většinou přesně vědí, jakým způsobem na pyl či jiný alergen reagují. Ovšem ty, kteří zatím netuší, že trpí alergií, může velmi překvapit, že se nemoc kromě typických příznaků často projevuje také jako nachlazení.

„Tito pacienti dokonce mívají zvýšenou teplotu kolem 37,2 °C a příznaky jako při viróze. Zatímco klasická viróza odezní do čtyř pěti dnů, alergie tak rychle neodezní. Když příznaky nachlazení přetrvávají například tři týdny, je nutné spolu s lékařem prověřit, zda se nejedná právě o počínající alergii,“ doporučuje Klubal.

Podle něj jsou alergici všeobecně náchylnější k virovým i bakteriálním infekcím, které navíc trvají déle, a dlouho může trvat i nástup účinku antibiotické léčby. Způsobují to právě narušené, oslabené a tím i zranitelnější sliznice dýchacího traktu.

Nepříjemně napuchlé sliznice, ucpaný nos a nucení na kašel, podrážděná, zarudlá pokožka, vyrážka nebo ekzém jsou nepříjemné příznaky samy o sobě, nejvíce se ale rodiče alergických dětí i samotní pacienti děsí problémů s dýcháním a stavů dušnosti.

„Pocit, že se dusí, bývá u alergika, respektive astmatika vyvolán nikoli tím, že by průdušky byly uzavřené a člověk se nemohl nadechnout. Průdušky jsou otokem zúžené, takže když vydechujeme, jde to pomaleji a nevydechneme veškerý objem vydýchaného vzduchu. A protože ho část v plicích zůstane, tak i když se nadechneme čerstvého vzduchu, nevejde se do plic všechno. Je nám to nepříjemné, začneme propadat panice, dýcháme zrychleně a vyprazdňování plic se ještě zhorší,“ varuje alergolog a imunolog Klubal.

A rada, jak si při dušnosti pomoci? Nemocného je potřeba především uklidnit a snažit se, aby vydechoval pomalu, ne příliš zprudka, aby se co nejvíce vydýchaného vzduchu dostalo ven. Zůstane tak prostor pro čerstvý vzduch při nádechu. Dítě s dušností by měli zklidňovat rodiče.

Druhá rada je otevřít dveře lednice nebo mrazáku, stoupnout si přímo k němu a pomalu dýchat chladnější vzduch. Sliznice se ochladí a splasknou.

To, že jsou někteří lidé alergičtí a jiní ne, závisí podle lékaře na nastavení naší obranyschopnosti. „Vždy říkám, že alergie není nemoc, ale zmatený imunitní systém, který reaguje na věci okolo sebe, na které by reagovat neměl,“ vysvětluje Klubal.

„Jako druh se lidé v tomto prostředí vyvinuli. A to prostředí nám dříve nevadilo. Náš život se ale za posledních sto let radikálně změnil a věci, které nám historicky nevadily, nám najednou vadí. Vždy kolem nás byl nějaký pyl, zvířecí chlupy nebo prach. Jen dnes na ně imunitní systém některých jedinců reaguje jako na nepřítele, je zmatený a popletený.“

Jako by lidský organismus ztrácel harmonii. Podle lékaře nerespektujeme klimatické podmínky, v nichž jsme se narodili a vyrostli. Jíme exotické potraviny, se kterými bychom se dříve nemohli setkat, čerstvá jablka v únoru, stěhujeme se na opačný konec planety nebo uprostřed zimy jedeme na dovolenou do teplých krajin.

Z velké části hrají v rozvoji alergií roli dědičné sklony, ale také vnější vlivy, zejména znečištěné ovzduší, chemikálie přítomné dlouhodobě v pracovním prostředí nebo časté vystavení cigaretovému kouři.

Dobrá zpráva je, že alergie se až na výjimky s věkem zlepšují. Největší alergické obtíže mívají děti a mladí lidé. Od narození do čtyř let se projevují typicky ekzémy, později začnou převažovat slizniční obtíže, rýma, kašel. Okolo 25. roku začínají pylové alergie většinou slábnout.

„Na druhou stranu může u člověka, který nikdy předtím alergický nebyl, propuknout alergie třeba ve čtyřiceti letech,“ říká alergolog. Dodává, že náš imunitní systém může cosi ovlivnit, a ten začne reagovat na pyly rostlin a stromů i v pozdějším věku. Spouštěčem může být například stěhování z venkova do města nebo do jiné země.

Alergii může vyvolat také prodělaná infekce, stres, extrémní vypětí nebo dlouhodobé vyčerpání. Imunitní systém je totiž úzce propojený i s nervovým systémem a naší psychikou.

Když na jaře alergie zaútočí naplno, začnete kýchat a posmrkávat, je potřeba především dostat tělo do přirozeného stavu, dostatečně odpočívat, nepřepínat se při sportu, omezit stres a zamyslet se nad jídelníčkem. Při zhoršení stavu vyhledejte odborníka.

Alergici, kteří jsou sledováni u specialisty, mívají se svým lékařem domluvenou strategii, jak celé období pylových alergií zvládnou, a to včetně dostatku předepsaných léků.

Také ostatním se doporučuje koupit si při nepříjemných projevech volně prodejné přípravky proti alergiím, tzv. antihistaminika. Sledujte pylové zpravodajství (www.pyly.cz, www.proalergiky.cz, www.pylovasluzba.cz). Důležité je léky nasadit včas.

„Když o sobě někdo ví, že mívá alergii na břízu, vyplatí se začít brát antihistaminika třeba týden předtím, než stromy vykvetou, a pokračovat po celou dobu květu. Klidně měsíc. Tím zabráníme zhoršení alergie a zdravotního stavu. Po propuknutí silné reakce už tentýž lék nemusí zabrat a je nutné navštívit alergologa, který předepíše na zklidnění např. kortikoidy,“ popisuje odborník.

Těžkým alergikům, kteří se obávají nadcházející pylové sezony, pomohou protipylové fólie v oknech i častější pobyt v klimatizovaných místnostech. Je dobré minimalizovat čas trávený v přírodě a po návratu z venku si vyprat šaty a osprchovat celé tělo včetně vlasů.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Alergologické ordinace a pracoviště