Co nejčastěji stojí za bolestí na pravé straně hrudi

Po několika dnech intenzivní fyzické aktivity může dojít ke svalovému napětí v oblasti hrudníku doprovázené bolestí. Děje se tak v důsledku rozpadu a regenerace svalových vláken, a to zejména velkého a malého prsního svalu.

Bolest se zlepšuje během odpočinku a naopak zesiluje cvičením. V některých případech je doprovázena otokem a omezením pohybu paží.

Problém obvykle spontánně vymizí po 1-2 dnech. Pomoci může zejména odpočinek a také masáže, případně analgetika a protizánětlivé léky. Do hrudníku také může vystřelovat bolest z pravého ramene.

Častou příčinou bolesti na pravé straně hrudi může být také trauma hrudníku v důsledku pádu nebo úderu do hrudníku. Pokud se tak děje v důsledku dopravní nehody, pak může dojít i k postižení cév, nervů či vnitřních orgánů.

Při středně silných až silných úderech do hrudi může dojít kromě bolesti i k otoku a zarudnutí postižené oblasti, k modřinám, ale i k potížím s pohybem končetin.

Zlomeniny žeber způsobené nárazem do hrudníku se projevují intenzivní bolestí, která omezuje dýchání. Oblast hrudníku je pak citlivá na dotek a mohou se objevit i otoky. V takových případech je vždy zapotřebí vyhledat lékařskou péči.

Jedná se o zánětlivé onemocnění chondrosternálních kloubů, které spojují žebra s hrudní kostí. Problém se až v 75 % případů týká zejména žen.

Bolest se objevuje na pravé, ale i levé straně hrudníku a rozšiřuje se do středu hrudníku, zad a břicha. Při kašlání a hlubokém nádechu je bolest horší. Velmi bolestivý je i pohmat chondrosternálních kloubů.

Stres či dlouhodobější úzkosti mohou vyvolat i záchvat paniky. Jedná se o velmi podobné projevy jako u infarktu myokardu. Obvykle se jedná o bolest ve středu hrudníku, která se rozšiřuje na pravou stranu hrudníku, čelist a rameno.

Mezi další příznaky patří:

Při podezření na záchvat paniky je vhodné zavřít oči a zhluboka se nadechnout, abyste se uklidnili. Pokud příznaky přetrvávají, vyhledejte co nejdříve lékařskou pomoc.

Za bolestí na hrudi může stát i plicní onemocnění, které je často spjato s kašlem, dušností či horečkou a zimnicí.

Kromě zápalu plic se nicméně může jednat i o pleurotidu (zánět pohrudnice), pneumotorax, pleurální výpotek (nahromadění tekutiny v pleurálním prostoru, tedy mezi oběma listy pohrudnice), plicní embolii či rakovinu plic.

Při srdečním onemocnění bývá bolest na hrudi spjatá s pocitem tísně doprovázeným bušením srdce a dušností.

V případě infarktu myokardu se bolest objevuje především vlevo, u žen se ale může objevit i na pravé straně hrudníku, zad, paže nebo ramena. Mezi další příznaky patří nevolnost, zvracení, pocení a ztráta vědomí.

Bolest na hrudi vpravo se ale může objevit i u arytmií.

Pokud se u někoho objeví tyto potíže, měl by okamžitě vyhledat lékaře, v případě akutního stavu zavolat záchranku.

O refluxu se hovoří, pokud se žaludeční kyselina vrací do jícnu, kde dochází k jeho dráždění.

Mezi další projevy patří i suchý kašel, obtížné polykání, bolavý krk, časté říhání, pocit plnosti v krku a na hrudi.

Pásový opar se projevuje vyrážkou doprovázenou intenzivní bolestí. Dochází k němu v důsledku reaktivace viru varicella-zoster, který stojí za planými neštovicemi. Jedná se o poměrně běžné onemocnění lidí nad 50 let a u lidí se sníženou imunitou.

Bolest na hrudi a mezižeberní oblasti se obvykle s vyrážkou objevuje po 48 hodinách po reinfekci. Během týdne se na lézích objeví strupy, k definitivnímu zhojení dojde po 10-15 dnech.

Mezi hlavní komplikace tohoto onemocnění patří postherpetická neuralgie. V postiženém místě dochází k poškození nervových vláken, která přestávají kvalitně komunikovat s mozkem a správné informace zaměňují za bolest. Tato bolest je chronická a opravdu velmi intenzivní. Nedá se utlumit běžnými analgetiky, pacient potřebuje speciální léčbu. Děje se tak 30 dní po vymizení kožních lézí.

I záněty jater či žlučníku se mohou projevit jako bolest na pravé straně břicha, která se šíří do hrudníku.

Mezi další příznaky patří zvracení, závrať, žlutá kůže či ztráta chuti k jídlu. Při zmiňovaných potížích je dobré se vždy poradit s gastroenterologem.