Článek
Příčinou mozkového infarktu (mrtvice) byla krevní sraženina. Lék, který ji dokáže rozpustit, u ní ovšem nepomohl. Měla ale štěstí, že se ocitla ve specializovaném Iktovém centru (ictus je latinsky mrtvice) ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně.
Lékaři jí zkusili zavést přes krční tepnu do mozkové cévy speciální katetr (cévku). Podařilo se jim sraženinu odstranit. Během pár hodin by nikdo neřekl, že měla nějaké problémy. Za týden šla domů.
Volat sanitku hned
Ne všichni pacienti mají to štěstí. Spousta z nich by však mohla mít menší následky, kdyby zavolali záchranku nejpozději do hodiny od prvních příznaků. Když lékaři zakročí do tří hodin od jejich vypuknutí, bývají šance většiny postižených dobré (sanitce trvá 30-60 minut, než dorazí do nemocnice a zhruba stejnou dobu potřebují lékaři na vyšetření). Spousta lidí však šanci na dobrý výsledek léčby promešká a zavolá záchranku pozdě, až když se obtíže stupňují. Následky bývají tragické.
Odborníci upozorňují, že šance většiny pacientů na co nejlepší výsledek léčby se zvýší i tehdy, pokud se v republice podaří vytvořit síť specializovaných center.
Budou mít lepší vybavení, organizaci a specializované týmy neurologů, logopedů, fyzioterapeutů (řada pacientů se znovu učí mluvit nebo chodit), ale třeba také psychologů (hodně postižených má vážné psychické obtíže, často upadají třeba do depresí). Seznam Iktových jednotek v ČR najdete na www.mozkovaprihoda.cz Jsou tu i další informace o chorobě.
Zachránily by životy
MUDr. Robert Mikulík, specialista z FN u svaté Anny v Brně odhaduje, že hospitalizace pacientů na iktových jednotkách by zmírnily následky cévních mozkových příhod, které bývají v průměru dramatičtější než u srdečních infarktů.
V každé stovce pacientů by zachránily život zhruba devíti z nich navíc. Odhaduje to na základě zahraničních zkušeností s těmito centry.
Mrtvice je třetí nejčastější příčinou smrti, po srdečních infarktech a rakovině. V 80 % případů ji zaviní ucpání mozkové cévy, vznikne tak mozkový infarkt. V 20 % ji způsobí prasknutí cévy a vznikne tak mozkové krvácení (tyto případy bývají složitější a mají i vážnější následky).
Rizikové faktory pro mrtvici jsou stejné jako u dalších oběhových potíží: kouření, špatně léčená hypertenze a vysoký cholesterol, obezita nebo cukrovka. Účinnou prevencí bývá to, že tato rizika budeme držet na uzdě.
Pomoc pacientům
Také Jana Dohnálka z Prahy mrtvice vážně poznamenala. Ze svých potíží se však do značné míry dostal. Založil neziskové organizace Ictus a Ictus-club, které se snaží ostatní pacienty informovat a pomoci jim (více na www. ictus.cz). Chce, aby to, co prodělal on, nemuseli prodělat i jiní pacienti. Zároveň se pokouší vybudovat modelové zařízení, které bude pomáhat lidem po mrtvici. Pokud byste měli chuť k jeho vybudování přispět, najdete potřebné informace a kontakty na zmíněném webu.
Příznaky mrtvice |
Cévní mozková příhoda se projevuje příznaky, které udeří náhle a z plného zdraví: |
* slabost, ztráta citlivosti tváře nebo končetiny, neschopnost dobře je ovládat, |
* postižený bývá zmatený, má problémy mluvit a někdy i rozumět, co říkají jiní, |
* má potíže s chůzí, rovnováhou a vůbec s pohybem, pociťuje závratě, |
* vidí špatně, rozmazaně nebo skoro vůbec, |
* bez zjevné příčiny ho najednou začne bolet hlava, a někdy mu tuhne krk atd. |
Protože však většinu příznaků nedoprovází bolest, lidé je podcení. Typickým příkladem může být případ starší ženy, kterou začala brnět pravá ruka. Hůř ji i ovládala. Protože jí nebylo dobře, šla si lehnout. Když se vzbudila, bylo jí zle. Špatně ovládala také pravou nohu a hůř mluvila. Muž, místo aby zavolal záchranku, ji dovezl k praktickému lékaři. Teprve ten ji odeslal do nemocnice. Tam zjistili, že na radikální léčbu je pozdě. Žena zůstala ochrnutá a nedokáže komunikovat s okolím. Je trvale invalidní. Zbytečně. Stačilo by zavolat záchranku při prvních příznacích.