Co dělá nezdravé jídlo s naším duševním zdravím

Průmyslově zpracované potraviny představují v současnosti velmi rozvětvenou skupinu. Zjednodušeně by se dalo říci, že jde o věci, které si doma nevyrobíme nebo nevypěstujeme, najdeme je většinou jen v obchodech. Jde o produkty různě upravované, tak aby nejen dlouho vydržely, ale také chutnaly a byly často snadné na přípravu. Už kvůli tomu jsou plné různých dochucovadel, která zdraví neprospívají. Přidá-li se k tomu ještě nadmíra tuků, soli nebo cukrů, je při pravidelné konzumaci zaděláno na problém.

Australští odborníci v rámci zjištění škodlivosti ultrazpracovaných potravin analyzovali 14 přehledových studií, které obsahovaly data od téměř 10 milionů lidí.

Mezi nesporná zjištění patřilo, že jsou ultrazpracované potraviny spojeny s 48-53procentní pravděpodobností rozvoje úzkosti a až o 22 % vyšším rizikem rozvoje deprese. Jak přesně nezdravé jídlo ovlivňuje naši psychiku a co bychom rozhodně měli vědět?

„Hlavně proto, že je plné okamžitého potěšení. I když jde jen o krátkodobý efekt, způsobuje zásadní zásah a příval dopaminu, což má zjednodušeně za následek zvýšení budoucí chutě na podobné jídlo, a tím zvýšení závislosti,“ uvádí pro server Independent lékařka Ishani Raová.

Náhlý pokles „úchvatného pocitu“, který se brzy dostaví, pak může způsobovat podrážděnost, únavu, ale i tzv. mozkovou mlhu stejně jako spouštět různé fyzické stavy. Podobná jídla brzy zasytí, takže často můžeme snadno zapomenout, že bychom měli jíst třeba i ovoce, zeleninu či zdravé sacharidy, dodává odbornice.

Velmi negativní vliv na duševní zdraví může mít konzumace i na mladistvé a děti, jak zjistila nedávná studie, která se zaměřovala na energetické nápoje.

„Pití těchto nápojů je spojováno se zvýšeným výskytem úzkosti, stresu, deprese, ale také sebevražedných myšlenek a psychických potíží u dětí. Také poukázala na zhoršené studijní výkony či problémy se spánkem,“ popisuje Amelie Lakeová, profesorka v oblasti výživy.

Už delší dobu se ví o poměrně unikátním vztahu mezi mozkem a střevy. „Často se zmiňuje, že je vhodné naslouchat svým střevům, co jim dělá a nedělá dobře. Budou-li v pohodě, bude i náš mozek. Není od věci připomenout, že zhruba 80 procent našeho serotoninu, tedy regulátoru dobré nálady, vzniká ve střevech,“ popisuje Raová.

Navíc jak doplňuje, bohatá škála potravin podporuje zdravý střevní mikrobiom. Ultrazpracované potraviny mu rozhodně neprospívají, mohou vést i k zánětům. Proto je co nejumírněnější konzumace takových potravin důležitá pro ochranu lidského zdraví.

Odborníci často zmiňují, že rovnováha je klíčová, co se zdravého stravování týče – a že občasného mlsání nezdravých věcí se není třeba bát. Jenže u řady lidí je nezdravé jídlo spojeno doslova s přejídáním.

„Přejídání s sebou často nese pocity studu, nedostatek kontroly stejně jako následné duševní problémy vztahující se k tělesným změnám,“ říká Catherine Carneyová, psychiatrička a expertka na závislosti.

„Většinou se lidé přejídají tajně, což vede k dalšímu stresu a pocitům úzkosti. V některých případech může přejídání vést k odhodlání zahájit samoléčbu a nakonec třeba i k závislostem na dalších látkách či lécích. To vše ve snaze vyhnout se jakémukoli hodnocení z řad okolí, ale i odborníků,“ dodává.