Čistíme krátce a jenom někde. Jaké zlozvyky praktikujeme v péči o zuby

K důkladné očistě chrupu klasickým kartáčkem bohužel ani dvě minuty nestačí. Pro většinu lidí je přitom mnohdy těžké dodržet vůbec ony dvě minuty.

„Pokud si zuby a dásně čistíme ultra měkkým kartáčkem, za takto krátkou dobu plak neodstraníme. Je potřeba čistit alespoň 10 až 15 minut, a navíc mít správnou techniku čištění,“ upozorňuje dentální hygienistka Jana Křepelková.

Představa deseti minut je ale pro mnohé nepředstavitelná doba. Odbornice proto doporučuje každému, aby si po své standardní době čištění udělal test s pomocí detekční plakové tablety nebo roztoku. Barvivo odhalí, kde všude plak zůstal, dokonce i to, jak je starý a pro zuby a dásně nebezpečný.

Pokud se vám nechce čistit deset nebo více minut, můžete zkusit elektrický kartáček, který si s plakem během dvou minut poradí.

„Po určitě době používání, zhruba za tři měsíce, se vlákna kartáčku opotřebují a nedokážou již odstraňovat plak tak efektivně,“ popisuje Jana Křepelková.

Pokud si nepamatujete, kdy jste kartáček měnili naposled, můžete jej měnit vždy při změně ročního období – tedy první jarní, letní, podzimní a zimní den.

Kartáčkové hlavice je nutné měnit i u elektrického kartáčku. „Existují modely, které vás na nutnost výměny upozorní samy, podle toho, jak dlouho a intenzivně hlavici používáte. Někdo bývá zvyklý hlavice střídat podle aktuální potřeby a nepoužívat je denně, takže je není třeba obměňovat striktně za tři měsíce, ale až tehdy, kdy jsou vlákna skutečně opotřebená,“ vysvětluje Veronika Bambasová ze společnosti Philips.

Delší čas vydrží hlavice z měkkého silikonu s polymerovými vlákny PBT, jako mají například zubní kartáčky Foreo. Aby takový zubní kartáček ale vydržel co nejdéle, nesmí se s ním používat čisticí pasty s obsahem bělidla.

„Za zubní kaz mohou výhradně bakterie v zubním plaku, které potřebují určitý čas a přísun jednoduchých cukrů. Jestliže plak každý den pečlivě odstraníme, kaz se vytvořit nemůže,“ popisuje Jana Křepelková.

Za kaz u dětí pak podle ní zodpovídají rodiče. Dítě si nedokáže uvědomit následky neodstraněného plaku, ani nemá ještě dostatečně rozvinutou jemnou motoriku, aby plak odstranilo.

Předškolnímu dítěti je třeba zuby dočišťovat denně a v mladším školním věku samostatné čištění kontrolovat a případně dočistit problematická místa.

Velká část lidí si podle dentálních hygienistů stále čistí polovinu korunky, ale na dásně zapomíná.

„Nejvíce plaku se však nachází v oblasti zubního krčku, tedy v místě, kde se zuby potkávají s dásní. Na toto místo bychom se při čištění měli soustředit. Přiložte kartáček pod úhlem 45 stupňů z poloviny k zubu a z poloviny k dásni a vytvářejte pečlivé krouživé pohyby z jednoho zubu na druhý. Nezapomínejte ani na zadní plošky posledních zubů,“ doporučuje Křepelková.

Stejnou pozornost věnujte i mezizubním prostorům. Že se vám do nich nevejde ani ten nejmenší mezizubní kartáček? „Možná jsou ucpané zubním kamenem, který je nutné odstranit. Možná ale mezizubní kartáček jen špatně zavádíte. Nebo máte překřížené zuby a měli byste používat dentální nit,“ konstatuje odbornice.

S výběrem správné velikosti mezizubních pomůcek vám pomůže dentální hygienistka. Pokud stále válčíte s dentální nití, zkuste místo ní třeba přístroj na čištění mezizubních prostor, u kterého nemusíte řešit velikost prostor mezi zuby.  Buď se jedná o tzv. dentální sprchy anebo mnohem příjemnější technologii kombinující směs vzduchu a mikrokapiček ústní vody nebo obyčejné vody.

„Bohužel je běžnou praxí, že se místům, která při čištění krvácí nebo bolí, jednoduše vyhýbáme. Krvácení a bolestivost ale normální nejsou, jde o zánět dásní, který se při nedostatečném čištění může ještě více zhoršovat a dáseň může ještě více ustupovat, případně může zánět prostupovat do hlubších struktur tkání. Čištění by naopak mělo být ještě důkladnější,“ zdůrazňuje dentální hygienistka.

Podle ní je na čištění citlivých krčků a dásní vhodný i sonický kartáček s tlakovým senzorem, který plak odstraní rychleji, ale šetrně.