Článek
Cholesterol do 5 mmol/l
Vysoký cholesterol představuje hlavní riziko pro kornatění tepen a následné kardiovaskulární potíže, jako jsou třeba infarkt nebo mrtvice. Zjišťuje se z krve. Ideální hodnota u zdravého člověka je do 5 mmol/l (milimolů na litr krve). Zvýšená hladina je od 5 do 6 mmol/l, vysoká od 6 do 7 mmol/l a vysloveně riziková nad 7 mmol/l.
Při vyšších hladinách stoupá nebezpečí vzniku srdečně-cévních onemocnění. To, jestli na ně budeme muset užívat léky, nezávisí pouze na hladinách krevních tuků. Závisí to i na dalších faktorech.
„Koncentrace cholesterolu musíme hodnotit individuálně a v souvislosti s případnými dalšími potížemi pacienta,“ upozorňuje přední odborník na aterosklerózu Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. „Třeba pacienti po infarktu nebo po cévní operaci by měli mít celkový cholesterol pod 4 mmol/l. Hladinu 5,5 mmol/l u nich považujeme za výrazně rizikovou.“
Lékaři berou při stanovení správné strategie léčby v úvahu také takzvaný zlý LDL cholesterol, který by pro zdravou populaci měl být do 3 mmol/l a pro ty nejvíc ohrožené pod 1,8 mmol/l. U hodného nebo spíše méně rizikového HDL cholesterolu je hranicí 1,5 až 1,6 mmol/l. Vyšší už může být problematická.
Triglyceridy do 1,7 mmol/l
Jsou další formou krevních tuků. Představují transportní formu energie a stoupají, pokud máme vysoký kalorický příjem. Nejde přitom jen o nadbytek tuků, ale i cukrů, které se na tuky přeměňují. Významný vliv na množství triglyceridů má také alkohol.
Za dobrý údaj považujeme hodnoty do 1,7 mmol/l, výrazné navýšení rizika představují hladiny nad 2,5–3,0 mmol/l. Před odběrem krve, z které se stanoví hladina triglyceridů, je důležité, abychom 10 až 12 hodin nejedli. Alkohol bychom neměli pít jeden až dva dny před ním. Jinak může snadno dojít ke zbytečnému zkreslení výsledků.
Počet srdečních tepů 60 až 90 za minutu
Pokud jsme zdraví a máme nízký tep, bývá to důkaz dobré fyzické kondice a efektivně pracujícího srdce. To zvládne dostatečně zásobovat organismus krví i při menším počtu tepů, tedy se šetří. U sportujícího člověka tepá srdce 50 až 60krát za minutu, u profesionálních sportovců to může být i 30 až 50 tepů, u běžného člověka to bývá 70 až 75 srdečních stahů za minutu. Za příliš rychlý tep považují lékaři víc než 100 úderů za minutu v klidu. Ale i v rámci normálního rozmezí tepové frekvence je možné považovat hodnoty nad 70/minutu za zvýšené riziko.
Rozdíl mezi výkonným a nevýkonným srdcem může dělat až několik tisíc stahů denně a několik miliónů za rok. Proto optimální srdeční tep přispívá nejen k lepšímu zdraví, ale i k delšímu životu. Dá se snížit zlepšením fyzické kondice stejně jako léky.
Krevní cukr, tedy glykémie do 5,6 mmol/l
Když je příliš vysoký, bývá to signál diabetu, tedy cukrovky. Ideální hladina glykémie je 4 až 5 mmol, ta normální pak do 5,6 mmol/l. Rozpětí 5,6 až 6,9 mmol/l, které diabetologové donedávna označovali za mírně zvýšené, dnes hodnotí přísněji. Mluví o něm jako o prediabetickém stavu, tedy jakémsi předstupni otevřené nemoci. Ta podle nich začíná od 7 mmol/l a u ní obvykle sahají rovnou k antidiabetickým lékům.
Kdysi se snažili po určitou dobu o to, aby pacient snížil krevní cukr pomoci diety a pohybu. Tyto pokusy však většinou nekončily úspěšně kvůli nekázni diabetiků.
Krevní tlak optimální 120/80 mm Hg
Vysoký krevní tlak začíná u zdravých lidí nad hodnotami 140/90 mm Hg, tedy milimetrů rtuťového sloupce. U diabetiků je to přísnější, začíná už od 135/85 mm Hg. Dlouhodobě neléčená hypertenze hrozí mrtvicí, infarktem a dalšími komplikacemi.
„Snižovat vysoký krevní tlak k ideálním hodnotám není vhodné u všech pacientů,“ upozorňuje docent Vrablík. „Příliš ambiciózní léčba může vést hlavně u starších křehčích lidí k závratím, ospalosti nebo k nežádoucímu utlumení. Prostě i tady je potřeba vzít v úvahu individuální situaci a zvláštnosti konkrétního pacienta.“
Obvod pasu
Ženy – méně než 80 cm, muži – méně než 94 cm. Zvýšené riziko je nad těmito hodnotami a vysoké nebezpečí pak nad 88 cm u žen a 102 cm u mužů. To kvůli hrozbě kardiovaskulárních chorob.
„Zmíněné hodnoty ukazují na množství viscerálního, tedy útrobního tuku, který je metabolicky aktivní,“ vysvětluje docent Vrablík. „Vysílá hormonální signály do organismu a ovlivňuje metabolismus tuků i cukrů. Významně také přispívá k inzulínové rezistenci, to znamená, že zvyšuje nebezpečí vzniku cukrovky se všemi jejími důsledky.“
Co je to BMI pod 25
Body mass index (BMI) slouží k posouzení tělesné hmotnosti vzhledem k výšce. Zjistíme ho tak, že svou váhu v kilogramech vydělíme druhou mocninou výšky v metrech. Pro koho je ten výpočet moc složitý, může kliknout na www.bodymassindex.cz, kde najde malý program. Vyplní v něm výšku, váhu a zmáčkne vypočet.
Například u člověka, který váží 80 kg a měří 173 cm, vám vyjde BMI 26,73. S příliš nízkým nebo naopak vysokým BMI jsou spojena vážná zdravotní rizika. Normální BMI se pohybuje mezi 20 a 25, nadváha mezi 25 a 30, nad 30 jde už o obezitu.
Stárnoucí lidé, kteří se snaží vejít do správných hodnot, by měli vědět, že s každým rokem mohou nabrat až 0,5 kg tuku. S věkem jim totiž ubývají svaly a místo nich přibývá právě tuk.
Rozumnou dosažitelnou váhu si pak mohou spočítat pomocí vzorečku: jejich nejnižší váha v dospělosti v kg + před kolika to bylo roky x 0,5 kg = vaše rozumně dosažitelná hmotnost dnes. Příklad: Před dvaceti roky vážili 68 kg, dnes mají 89. Rozumně dosažitelná váha je tedy pro ně 68 + (20 x 0,5) = 78 kg.
| Šokující čísla |
|---|
| V ČR má nadváhu nebo je přímo obézních 66 % mužů a 54 % žen ve věku od 20 do 60 let. Obezita začíná dosahovat rozměrů epidemie. Výrazně obézní lidé se obvykle nedožívají věku přes 60 let. To znamená, že si zkrátí život v průměru o 20 let v porovnání se štíhlými lidmi. |
| V mírnější podobě platí něco podobného i pro cukrovku. Její výskyt také prudce roste. Novináři uvádějí, že pacientů s cukrovkou je v ČR 800 000. Není to pravda. „V tuto chvíli jich je už víc než 900 000 a dalších 200 až 250 000 o své chorobě ještě neví,“ upozorňuje Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. Přitom cukrovka zvyšuje u diabetiků riziko infarktu třikrát a mrtvice dokonce čtyřikrát. Urychluje totiž proces kornatění tepen, poškozuje zrak nebo ledviny, hrozí amputací nohou a bývá u diabetiků také častou příčinou potíží s erekcí. |
| Vysoký krevní tlak mají v České republice více než dva milióny lidí. Čtvrtina postižených o své chorobě nemá tušení. Hlavně proto, že nevyužívají velmi propracovaný systém preventivní péče. Navíc jsou často neukáznění. „Jen 30 % nemocných dosahuje při léčbě žádoucích hodnot,“ dodává docent Vrablík. |
| Vyšší než optimální hladina krevních tuků (cholesterolu a dalších) trápí v ČR 80 % lidí. Čtvrtina z nich ale neví, že ji má, a možná ani to, že by se o ni měla zajímat. Alarmující rovněž je, že 75 % pacientů s vysokou hladinou krevních tuků nedosahuje při léčbě potřebných hodnot. |
Nejtěžší kalibr je metabolický syndrom
Nejrizikovější z civilizačních nemocí je takzvaný metabolický syndrom. Většina lidí nemá ponětí o tom, že něco takového existuje. Případně netuší, jaké zdravotní potíže si mají pod tímhle názvem představit.
„Jde o kombinaci několika problémů,“ vysvětluje docent Vrablík. „Hypertenze, změn metabolismu krevního cukru a také krevních tuků, ale i nadváhy nebo obezity s typickou kumulací tuku kolem pasu.“
Signálem syndromu jsou hodnoty:
- Krevního tlaku nad 130/85 mm Hg
- HDL cholesterolu pod 1,0 mmol/l u mužů a pod 1,2 mmol/l u žen
- Triglyceridů nad 1,7 mmol/l
- Krevního cukru 5,6 mmol/l a více
- Obvodu pasu: u mužů od 102 cm a u žen od 88 cm
„V poslední době se navíc ukazuje, že metabolický syndrom má vazbu i na onkologické a psychiatrické nemoci,“ říká kardiolog prof. MUDr. Richard Češka, CSc., ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Z těch onkologických jde nejčastěji o nádory zažívacího traktu, z těch psychiatrických pak především o depresi.“
Jenom léky nestačí
Když se uvedené údaje začnou dostávat mimo normu, není nutné sahat pokaždé hned k lékům. Někdy stačí úprava jídelníčku, aktivní pohyb a schopnost dobře kompenzovat stresy.
Smysl má také to, pokud si pacient hlídá rozumnou váhu a nekouří. Ale tyto kroky mohou zlepšit problémy postiženého člověka i tehdy, pokud léky užívá. Umožňují mu snížit jejich dávkování a v těch nejoptimističtějších případech je může přestat brát. Musí však zůstat pod kontrolou lékaře.
