Čínská medicína v české kuchyni

 Jana Arcimovičová tedy hledala jiné řešení. Petře pomohla až tradiční čínská medicína.

Způsob, jakým se tehdy žena v domácnosti, dopracovala k tomuto řešení, je neuvěřitelný. Začala chodit na kursy tradiční čínské medicíny, které pořádala Česká sinobiologická společnost v Praze. Přednášeli na nich čeští lékaři a specialisté, ale také doktoři z Francie a Číny.

Po roce a po konzultaci s vedoucí lékařkou Centra tradiční čínské medicíny v Praze doktorkou Ludmilou Bendovou začala dceři vařit léčebné čaje z čínských bylin. Zároveň se rozhodla, že by mohla zkusit určitou dietu. Vyloučila Petře z jídelníčku mléko a mléčné výrobky. Zároveň jí omezila přísun bílkovin. Vápník z mléka se na radu lékařky snažila nahradit vápníkem z ryb a kopřiv. Bílkoviny z masa zase bílkovinami z luštěnin. Dávala dceři také třikrát denně polévkovou lžíci šťávy z červené řepy.

Tradiční čínská medicína nechápe potraviny jen jako jídlo, ale i jako nositele energie určitého typu - jin nebo jang. Smyslem této diety bylo snížit tvorbu hlenů a posílit jinovou energii jater, tedy hodně zjednodušené řečeno posílit oslabená játra tak, aby v nich vznikla přirozená rovnováha energií a začala správně fungovat. Řada klasicky vzdělaných lékařů může nad tímto vysvětlením Petřiných problémů kroutit nevěřícně hlavou. Faktem je, že dramatické potíže dívky, které zřejmě měly i alergické pozadí, zmizely během necelých tří měsíců a už se nevrátily. Maso pak Petra začala jíst hned, mléčné výrobky jí dodnes v omezené míře.

Janu Arcimovičovou zaujala tradiční čínská medicína (TČM) natolik, že ji studuje dodnes a zřejmě bude studovat doživotně. Naučila se trochu čínsky a několikrát navštívila Čínu. Nedávno jí vyšla kniha Čínská medicína pod pokličkou. Nevysvětluje v ní jen principy TČM, ale také prakticky radí, jak určité rostliny, plody nebo potraviny využít ke zlepšení konkrétních zdravotních potíží. Není to její první knížka. Vydala celkem šest publikací, které se zabývají vlivem určitých potravin a bylin na lidské zdraví.

Zajímal jsem se o to, co z TČM je použitelné v české kuchyni. Jednoduše a bez velkých znalostí této medicíny. Snažila se mi vysvětlit, že bez nich to obvykle nejde. Ale existuje několik jednoduchých receptů, které využívá lidové léčitelství v řadě zemí včetně Číny. Laici je mohou použít u lehčích potíží.

Pokud použijete u cibule stejný postup jako u ředkve, můžete sirup vyzkoušet u začínající anginy. "Několikrát jsem takhle syna zachránila před antibiotiky," říká Jana Arcimovičová. "Není však dobré sirup užívat nalačno, protože může podráždit žaludek. Je potřeba něco sníst. Obvykle stačí kousek chleba nebo třeba polévka. Když sirup nezabírá, je to většinou proto, že se nemoc už příliš rozvinula. V tom případě je potřeba zajet co nejdříve k lékaři."

V létě s sebou nosí cibuli v kabelce. Používá ji na včelí, vosí nebo i komáří bodnutí. Rozkrojí ji a přiloží na ránu. Tím zabrání otoku a podrážděné reakci organismu. Rána navíc nesvědí, takže si ji nerozškrábe.

Velmi populární léčivou rostlinou je v Číně zázvor. U nás ho koupíte v zeleninách s širším sortimentem výrobků. Je ho možné strouhat syrový do různých jídel. Častěji se ale používá jako koření. Jana si ho ráda kupuje kandovaný. Případně si ze syrového zázvoru vaří čaj.

"Jsem na zázvoru závislá," žertuje. Harmonizuje jí slezinu, které obyčejně neprospívá přílišné vysedávání u počítače. Zázvor jí navíc dodává energii. Bývá zimomřivá.

Číňané mají zázvorový čaj rádi proto, že podle nich posiluje v organismu elementární energii čchi. Nabízí ho i řada tuzemských čajoven. Ale v řadě z nich jde jen o černý čaj, do kterého přidají trochu sušeného zázvoru.

Jinak tato rostlina pomáhá při nevolnostech, kinetózách nebo mořské nemoci. Ale také při trávicích potížích a nadýmání, způsobených třeba přílišným sezením nebo cestováním po tak exotických zemích, jako je Čína. Janě tam několikrát pomohl. Brzdí množení mnoha bakterií a virů.

"Kvůli exotickým bylinám a rostlinám ovšem nezapomínám na osvědčený česnek, cibuli, kyselé zelí nebo špenát, které jsou v zimě lepším zdrojem vitamínů nežli třeba populární citrusové plody," říká Jana Arcimovičová. "Nejen proto, že je jejich pěstitelé trhají nezralé a cestou k nám spoustu vitamínů ztratí. Ale také proto, že podle čínské medicíny ochlazují, což bývá výhodné v létě, ne však v zimě."

Podstatné je i to, aby se třeba v zelenině uchovalo co nejvíc cenných látek. Proto Jana nechává třeba mrkev v záhonech až do prvních mrazů. Ve sklepě ji ukládá do beden s pískem. Pažitku si pěstuje za oknem. V zimě si za ním nechává naklíčit také semínka řeřichy.

Spoustu cenných látek obsahují i naklíčené obílí nebo luštěniny. Naši předci prý dobře věděli, proč na konci zimy, kdy byl nedostatek čerstvé zeleniny, jedli pučálku, tedy naklíčený hrách.