Hlavní obsah

Čich rozezná až deset tisíc vůní

Právo, Václav Pergl

Čich a chuť bývají někdy neprávem opomíjeny a vnímány jako méně důležité smysly než zrak a sluch. Přitom právě díky nim získáváme významné informace o okolí a dotvářejí většinu našich prožitků.

Foto: Profimedia.cz

Čich dotváří většinu našich prožitků.

Článek

Čich nám pomáhá rozeznat až deset tisíc různých vůní a chuť s čichem úzce souvisí – jeden bez druhého správně nefungují. To poznáte například, když si při jídle ucpete nos a třeba si ještě zakryjete oči, zdaleka vám nebude tak chutnat, protože právě jídlo je potřeba vychutnávat všemi smysly.

Dočasnou ztrátu čichu můžeme utrpět během lehčích onemocnění, jako jsou nachlazení, rýma nebo alergie, ale také vlivem chemických látek nebo po úraze.

Léčba spočívá v podávání léků a vitaminů, ve složitějších případech se přistupuje k chirurgickému zákroku. Trvalá ztráta čichu už však nahradit nejde.

Hmat zprostředkuje kontakt

Také si kladete otázku, co vše se s vaším tělem děje při pohlazení či líbání a proč zrovna tyto aktivity vyvolávají tak příjemné pocity? Hmatové receptory se nacházejí na povrchu celého těla, nejsou však rovnoměrně rozmístěné – nejvíc jich je na konečcích prstů, dlaních, jazyku a rtech.

Umožňují nám rozpoznat velké množství vjemů – jaký je povrch předmětů –, teplota, zprostředkují nám pocity tlaku, doteku, bolesti, která je důležitá pro naši bezpečnost a ochranu, neboť nás stimuluje k reakci – úniku, změně polohy apod.

„Potřeba tělesného kontaktu, doteku a pohlazení nás provází od raného dětství. A láska, to je hlazení,“ říká klinický psycholog Petr Křenek.

Dokážeme pohladit slovem, pohledem, rukou a ústy. Už pouhé objetí nebo přiložení ruky na rameno vyvolá v našem těle změny: zrychlí frekvenci dýchání a srdečního tepu, posílí krevní oběh.

„Dotyky hrají klíčovou roli v každém věku, jejich absence zejména v dětství a ve stáří může vést k různým emočním a kognitivním poruchám,“ vysvětluje Křenek. Dodává, že rty a ústa obsahují velice citlivá nervová zakončení.

Polibek zrychlí tep

„Polibek v lidském organismu vyvolá nejrůznější reakce: nejenže zrychlí tep a dech, prokrvuje se nám pokožka a především dochází k aktivizaci tvorby pohlavních hormonů. Dotyk rtů zvyšuje vyměšování slin, slinivka břišní produkuje větší množství inzulinu a vyděluje se více adrenalinu, což navozuje příjemný stav,“ uvádí psycholog.

Na poruchy hmatu mají vliv zejména různá onemocnění postihující nervový systém a také úrazy – popáleniny, poleptání kůže, omrzliny apod., které poškozují místní zakončení kožních nervů.

Poruchy nervů

Valná většina poruch čití vzniká postižením periferního nervového systému. Nejčastěji se s nimi setkáváme při tzv. polyneuropatiích, kdy je postižena většina periferních nervů.

Příčinou může být i chronické užívání alkoholu či jiné intoxikace, metabolická onemocnění, například cukrovka a poruchy štítné žlázy, ale i nedostatek vitaminů skupiny B.

Velmi často se poruchy citlivosti hmatu objevují v souvislosti s takzvanými úžinovými syndromy, lidově „uskřípnutím nervů“, nejznámější úžinou je karpální tunel na zápěstí. Nervové dráhy mohou být poškozené i traumaty nebo zlomeninami.

„Léčba neuropatických poruch se dá zlepšit zvýšeným přísunem vitaminu B a vyloučením alkoholu, omezením jednostranné zátěže a zdravým životním stylem,“ doporučuje Jitka Havlíková.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám