Článek
Reakce imunitního systému na chronický zánět je jiná. Obvykle probíhá na velmi nízké úrovni. Podle odborníků to může být způsobeno například nedoléčenou či špatně léčenou infekcí, ale i abnormální imunitní reakcí nebo vlivem hned několika faktorů spjatých se životním stylem, jako je obezita, nedostatek kvalitního spánku či expozice toxinů z vnějšího prostředí.
Zákeřnost těchto chronických zánětů především spočívá v tom, že v průběhu času mohou poškodit i DNA, což může vést k srdečním chorobám, rakovině či jiným závažným poruchám.
„Na rozdíl od akutního zánětu, který zdraví prospívá, jelikož podporuje hojení a zotavování, chronický zánět způsobuje neustálé zvyšování tzv. cytokinů neboli zánětlivých bílkovin v celém těle, což již zdraví poškozuje a může podpořit i vznik několika závažných onemocnění,” vysvětluje pro The Washington Post americký psychiatr George Slavich z UCLA (University of California, Los Angeles).
Mnoho let trpěla vážnými zdravotními problémy. Za vším stály skryté zubní záněty
Bohužel většina lidí nemá o probíhajícím chronickém zánětu v těle vůbec ponětí, vše obvykle zjistí, až když už je pozdě.
V povědomí lidí je, že chronický zánět obvykle stojí za vznikem autoimunitních onemocnění, jako je Crohnova choroba, lupus nebo diabetes prvního typu. Jak ale ukazují mnohé výzkumy, zřejmě stojí i za vývojem srdečních chorob, rakoviny, onemocnění ledvin a jater, neurodegenerativních poruch, ale i psychického onemocnění, demence či posttraumatické stresové poruchy.
Jak minimalizovat rizika vzniku chronických zánětů
Podle odborníků je zapotřebí začít u změny životního stylu, a to zejména stravování, spánku, pravidelného pohybu, odvykání kouření a hledání způsobů, jak minimalizovat stres a kontakt s látkami znečišťujícími prostředí.
„Strava je jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují zánět v těle. Zatímco smažená jídla, uzeniny, slazené nápoje, bílé pečivo obsahující rafinované uhlohydráty mají tendenci zvyšovat zánět v těle, ovoce, zelenina, ořechy, olivový olej ho naopak snižují. Hledět na složení jídelníčku je tak důležité nejen kvůli hrozbě obezity, ale právě také chronických zánětů,” upozorňuje Slavich.
Jste stále unavená? Na vině může být vážná nemoc
Za velkého viníka vzniku chronického zánětu je také považován oxidační stres, který způsobuje nerovnováha mezi volnými radikály (molekuly, které poškozují zdravou tkáň v těle) a antioxidanty (látky, které čistí odpadní produkty a neutralizují je). Podle vědců je právě toto faktor, který poškozuje DNA i proteiny a tukové tkáně, což navíc urychluje i biologické stárnutí jedince.
„Chronický zánět se netýká jen několika poruch, ale celé řady závažných stavů fyzického a duševního zdraví. Podle statistik lze přičíst až 50 % všech úmrtí právě chorobám spjatým se záněty,” varuje odborník.
Proto je tak důležité vyhýbat se rizikovým faktorům co nejvíce. Vědci sice stále ještě neznají všechny mechanismy vzniku zánětů, ale o několika věcech již informace mají. Například vědí, že u srdečních chorob kouření cigaret a znečištěné ovzduší dráždí tepny, což stimuluje vznik zánětu.
Boj proti infarktu začíná už ráno v koupelně
Za čím ještě může stát chronický zánět?
- za poklesem kognitivních funkcí – podporuje cévní a mozkové stárnutí
- za duševními poruchami – úzkostí, depresí apod.
- zhoršuje imunitní systém související s věkem, tedy tzv. imunosenescenci
Vědci si proto nyní kladou za cíl ve svém výzkumu identifikovat biomarkery nebo jiné látky naznačující přítomnost chronického zánětu.
Nyní se k diagnostice nejvíce používá test hladiny C-reaktivního proteinu (CRP) v krvi. Jedná se o látku produkovanou v játrech, která stoupá, když je přítomen chronický zánět. Nejde ale o standardní test CRP, ten sice odhalí zánět, ale již neidentifikuje, zda se jedná o chronický zánět. K tomu je zapotřebí citlivější test hs-CRP, který dokáže naznačit i vyšší riziko infarktu, nicméně ani ten není zcela přesný.
Pro odhalení chronického zánětu by tak bylo podle vědců dobré zařadit screening CRP mezi standardní fyzikální vyšetření prováděná při pravidelných preventivních prohlídkách u praktického lékaře či při pravidelných interních prohlídkách u lidí se srdečními chorobami či u autoimunitních stavů.
Vyšetření CRP pomáhá určit nutnost nasazení antibiotik
Mezi další prováděné testy patří i screening na tzv. MPO neboli myeloperoxidázu, enzym uvolňovaný bílými krvinkami, který zabíjí škodlivé bakterie v zanícených krevních cévách.
Zvýšené MPO může značit poškození arteriálních stěn a s tím spjatou tvorbu sraženin. MPO také snižuje účinnost HDL (dobrého) cholesterolu a odstraňuje oxid dusný, který je jinak důležitý při regulaci zdravého průtoku krve.