Chřipka může vést k onemocnění srdce

„Choroby z nachlazení jsou nejčastější od listopadu do dubna. Od ledna do března se pak vyskytují epidemie chřipky. Tyto nemoci pro nás představují zcela jiný soubor chorob, než přináší pylová sezóna, jež bývá od začátku března do přelomu srpna a září,“ říká docent MUDr. Petr Čáp z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce.

I když lidé běžně od sebe chřipku a nachlazení příliš nerozlišují, jde o dva rozdílné problémy - a to nejen co do původce, ale především co do rizikovosti.

Chřipka je závažné onemocnění. Může být doprovázena značnými komplikacemi, což u běžných infekcí respiračního traktu způsobených rinoviry až tak časté nebývá. Je nebezpečná zejména u lidí nějak oslabených a pak u seniorů, ale nejen u nich.

„Na Kardiologickém oddělení Nemocnice Na Homolce vídáme i u relativně mladých a jinak zcela zdravých osob v produktivním věku komplikace chřipky například v podobě zánětu srdečního svalu. Rozhodně není dobré se snažit chřipku přecházet, takový nemocný jednoznačně patří do postele,“ pokračuje docent Čáp.

Chřipka je virové onemocnění, antibiotiky se tedy léčit nedá. Léčí se dostatkem tekutin, klidem na lůžku, případně léky, které usnadňují odkašlávání, mírní bolest a snižují horečku.

Není-li kontraindikace, je podle docenta Čápa vhodné se chránit vakcinací.

„Obecně platí, že k vakcinaci by přitom mělo dojít včas, v předstihu před očekávaným zvýšeným výskytem onemocnění, aby se stihly vytvořit protilátky. To trvá dva až tři týdny. V době aplikace vakcíny by také člověk neměl zrovna prodělávat nějaké akutní onemocnění.“

Další velkou skupinou jsou choroby z nachlazení. „Není výjimkou, když proděláme od podzimu do jara dvě, tři epizody těchto infekcí, zvláště pak ve městě, kde je vysoká koncentrace osob. Se zdrojem nákazy se potkáváme v dopravních prostředcích, ve školách, v práci a v podstatě se mu nelze vyhnout,“ upozorňuje docent Čáp a zdůrazňuje, že nemoci z nachlazení se sice šíří kapénkovou infekcí, ale velký význam při tomto šíření mají také ruce.

„Typická cesta přenosu je, že nemocný si při kašli dá ruku před ústa a pak se dotkne třeba kliky. Zdravotníci jsou zvyklí si ruce mýt mnohokrát za den, běžná populace ale tento návyk nemá. Není na místě se posmívat Asiatům, kteří při nachlazení nosí ústenky. Je to projev ohleduplnosti vůči ostatním,“ uvádí docent Čáp.

V tomto případě vakcinace nepomůže, vyvolavatelů je příliš mnoho. Ani tady nejsou indikována antibiotika. Ta se podobně jako u chřipky uplatní až u případných bakteriálních komplikací, jako je zápal plic, sinusitida nebo akutní bronchitida.

Určitým vodítkem pro lékaře může být vyšetření C reaktivního proteinu. Tento test, který je možné provést přímo v ordinaci, pomůže odlišit bakteriální a virový zánět.

Úloha imunologa vystupuje do popředí u osob, které postihují infekty opakovaně, třeba i osmkrát či desetkrát během podzimu a zimy.

„Takové pacienty pak vyšetřujeme, zda mají dostatečnou tvorbu protilátek, zastoupení bílých krvinek aj. Máme nástroje, jak imunitu podpořit, i když zcela nahradit ji neumíme. Jestliže je porucha na úrovni sliznic, mohou být někdy užitečné bakteriální vakcíny,“ uvádí docent Čáp. Bakteriální vakcíny by však neměly být volně dostupné v rukou vzdělaných laiků.

Volně prodejné potravinové doplňky v prevenci typicky zimních chorob podle docenta Čápa příliš nepomohou. „Představa, že si zdraví můžeme koupit v lékárně, je naivní. Této iluzi ale podléhá hodně lidí. Naopak určitě je přínosná zdravá strava s dostatkem vitaminů, především vitaminu C, přiměřená pohybová aktivita, redukce psychického stresu a otužování. Mimořádný význam má dostatek spánku,“ tvrdí docent Čáp.

Spánkový deficit totiž může významně narušit souhru toho, jak je naše obranyschopnost naprogramována. „U mnoha pacientů, kteří přicházejí a říkají, že mají sníženou imunitu, se setkáváme s tím, že trvale spí pět hodin denně. Pocit, že všechno musí stihnout, se jim vrací jako bumerang a nakonec nestíhají nic,“ upozorňuje docent Čáp.