Chřipka je závažná nemoc. Proč ji podceňujeme?

Podle výzkumu pro Českou lékárnickou komoru si třetina lidí myslí, že chřipka je „rýmička“ či banální onemocnění, které lze přechodit nebo vyležet za pár dní v posteli.

Další necelá třetina dotázaných ji bere jako nemoc, jež může mít vážný průběh, ale sami se jí nebojí, myslí si totiž, že ohrožuje pouze seniory. Jen 39 % dotázaných považuje chřipku za onemocnění, které může mít za následek i smrt, zejména u starších a chronicky nemocných.

„Chřipka se u nás podceňuje a lidé si ji často pletou s nachlazením. Všimněte si, že když někomu teče z nosu, má zvýšenou teplotu, tak řekne, že má chřipku. To povědomí o tom, co je opravu chřipka, je u nás špatné a zavádějící,“ upozorňuje klinický psycholog Jan Kulhánek.

Ze všeobecného podceňování této nemoci podle něj částečně pramení i nízká ochota Čechů nechat se proti ní očkovat.

Přitom typická chřipka má rychlý a náhlý začátek, horečky často přes 39 °C provázené zimnicí, bolestmi hlavy a svalů. Někteří nemocní jsou tak unaveni, že nejsou schopni pohybu. Kašel je suchý, dráždivý, nos ucpaný, ale bez rýmy, zarudlé tváře a sliznice, překrvené spojivky. I v případě nekomplikovaného průběhu trvá chřipka 7–10 dní.

Starší a nemocní jsou ohroženi vážnými komplikacemi, jako je onemocnění srdce nebo zápal plic s následnou hospitalizací. U malých dětí se mohou objevit febrilní křeče z vysokých teplot, bolesti bříška a zvracení, u kojenců jsou typické záněty středního ucha, průjmy a závažné bronchiolitidy (akutní záněty průdušinek).

Protože se jedná o virové onemocnění, léčba antibiotiky nepomáhá. U nekomplikovaného průběhu stačí klid na lůžku, pít dostatek tekutin a horečku snižovat volně prodejnými léky.

Při zhoršení zdravotního stavu je nutné kontaktovat lékaře. Chřipku může zkomplikovat bakteriální infekce, lékař pak obvykle nasadí antibiotika. Může jít o závažné nemoci jako zápal plic, různé záněty průdušek, hrtanu, ale i srdečního svalu.

Už od listopadu, kdy se na našem území začaly objevovat viry chřipky A, A/H3, A/H1 nebo chřipka B, monitorují odborníci každý den jednotlivé chřipkové typy a kmeny, ale také počty nemocných, v jakých věkových skupinách se onemocnění objevuje, jeho průběh a závažnost včetně komplikací a počtu hospitalizovaných. Epidemie je v ČR vyhlašována při počtu 1600 až 1800 nemocných s akutní respirační infekcí na 100 tisíc obyvatel a leden je typicky měsíc, kdy už je epidemie v plném proudu.

Za poslední dvě „covidové“ sezony byl ovšem výskyt chřipky minimální. Ta díky respirátorům a uzávěrám ve společnosti z laického pohledu téměř vymizela. Jenže to se letos podle lékařů může obrátit proti nám.

„Velké části populace chybí ochranná hladina protilátek proti aktuálně cirkulujícím kmenům chřipkových virů, kterou lze získat proděláním nemoci nebo očkováním. A poprvé od začátku pandemie proběhne chřipková sezona bez povinných plošných preventivních opatření,“ tvrdí epidemiolog Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Doplňuje, že předzvěstí dopadu chřipkové sezony na severní polokouli, tedy i u nás, bývá epidemiologická situace na jižní polokouli, kde mají zimu v našich letních měsících. Například v Austrálii šlo letos o nejhorší chřipkovou vlnu za 5 let a Brazílie zažila dokonce dva vrcholy chřipky.

Letos poprvé také zažíváme nebezpečí tzv. twindemie, tedy souběhu chřipky s další vlnou nemoci covid-19. Odborníci varují před možným komplikovaným průběhem chřipky u seniorů a malých dětí do 5 let.

„Těžší forma chřipky oslabuje organismus, jeho lokální i celkovou imunitu. Pokud do takto vyčerpaného terénu nastoupí větší infekční dávka SARS-CoV-2, existuje možnost vzniku superinfekcí vyžadujících hospitalizaci i u nerizikových skupin populace,“ varuje Maďar. Při závažném průběhu chřipky hrozí zejména u seniorů také zhoršení jejich chronického onemocnění srdce, cév, ledvin, cukrovky atd.

Každý rok umírá v Česku na chřipku nebo onemocnění s ní související okolo dvou tisíc lidí a kvůli vysoké nemocnosti přichází naše ekonomika o zhruba 2 miliardy korun. Přitom jeden z nástrojů, jak se před ní ochránit, využíváme jen minimálně.

Ačkoli je prokázáno, že očkování proti chřipce je bezpečné a významně omezuje výskyt těžkých forem nemoci či závažných komplikací, vakcínu proti chřipce si nechá každoročně aplikovat jen kolem 10 % lidí z ČR.

Ale i v nejzranitelnější věkové skupině nad 65 let, pro kterou je očkování zdarma, se očkuje pouze 27 % obyvatel. Doporučovaný standard je 75 % očkovaných seniorů a pacientů z rizikových skupin.

„Dříve jsme patřili k nejproočkovanějším zemím v Evropě, protože očkování byla povinná. Po roce 1989 se u nás rozvinuly poměrně silné protiočkovací nálady a vznikla i řada dezinformací, které jsou rozšířené dodnes,“ popisuje klinický psycholog Jan Kulhánek.

Řadíme se k zemím východní Evropy, kde jsou lidé obecně proti chřipce proočkovaní mnohem méně než v západoevropských zemích. Podle psychologa v tom hraje roli menší důvěra občanů ve vládu, autority a elity obecně.

Lékaře máme tendenci vyhledávat, až když je nám zle, a jejich preventivní rady mnohdy ignorujeme. To prý souvisí s podvědomou obavou z návštěvy lékaře, kterou vystihuje zlidovělý názor: Dokud jsem nešel k doktorovi, byl jsem úplně zdravý.

Počty proočkovaných ale snižují také nejrůznější bariéry. Například to, že pacient musí přijít nebo zavolat ke svému lékaři, ten někdy vakcínu proti chřipce musí teprve objednat a pak pacienta na očkování pozvat. „Existují sice ordinace, kam můžete během října, listopadu přijít a vakcínu vám na počkání píchnou, řada praktických lékařů ji ale nemá a svým pacientům ji ani aktivně nenabízí,“ dodává psycholog.

Jako další překážka může podle něj působit fakt, že kromě seniorů, chronicky nemocných a pracovníků ve zdravotnictví si musí lidé zaplatit očkování sami. Průzkum odhalil, že plná úhrada vakcíny proti chřipce by motivovala až třetinu neočkovaných. Většina zdravotních pojišťoven na ni sice přispívá v rámci preventivních programů, někdy je však s výplatou příspěvku spojena zatěžující administrativa.

Psycholog tvrdí, že systém není příliš přehledný a řada lidí možná přesně neví, jestli mají vakcínu zdarma, nebo ne.

„Obecně platí, že proti chřipce je možné očkovat ještě i na začátku epidemie. Ovšem je nutné počítat s tím, že k vytvoření dostatečné hladiny ochranných protilátek dojde za 10–14 dní po očkování,“ říká lékař Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.

Lednové očkování nevylučuje ani epidemiolog Rastislav Maďar. „Víme, že i když chytnete chřipku třeba pátý den po očkování, tak to nezhorší průběh nemoci. A alespoň nějaké protilátky už budete mít a ty mohou zmírnit její průběh.“

Během epidemie chřipky se radí dodržovat hygienu rukou, vzdálenost od ostatních a ochranu dýchacích cest pomocí respirátoru.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Praktičtí lékaři pro dospělé, Praktičtí lékaři pro děti a dorost, Očkovací centrum