Chraňte děti před smogem. Jeho vliv nepoznáte hned, ale je značný

Během loňské topné sezony proběhl v Polsku velký průzkum, kterého se zúčastnilo téměř 1500 dětí ve věku 3 až 12 let. Lékaři z Lékařské fakulty Varšavské univerzity a jejich kolegové z Fakulty informatiky a výzkumu životního prostředí sbírali od listopadu do začátku března přesná data o znečištění ovzduší v místech, kde sledované děti žijí.

Konkrétně zkoumali vliv PM10 a PM2.5, tedy hrubších smogových částic o velikosti menší než 10 mikrometrů (PM10) a jemnějších smogových částic o velikosti menší než 2,5 mikrometru (PM2.5), jejichž hlavními původci jsou automobilová doprava, průmysl, spalovny nebo lokální komíny.

Jsou tvořeny směsí sazí, popílku, síranů či těžkých kovů, přičemž částice PM10 obvykle pronikají za hrtan do dolních cest dýchacích a částice PM2.5 se usazují v průduškách.

Rodiče zároveň každý den zapisovali detailní informace o zdravotním stavu těchto sledovaných dětí.

Odborníci na základě všech těchto údajů dospěli k závěru, že účinky smogu na děti nelze prokázat bezprostředně během několika dní, ale že se projevují teprve v dlouhodobějším horizontu, kdy se u dětí začínají projevovat onemocnění horních cest dýchacích.

Konkrétně rýma, kašel a kýchání, kterými sledované děti trpěly tím častěji, čím déle byly dlouhodobě vystaveny vyšším koncentracím PM10 a PM2.5.

Nadměrné koncentrace PM2.5 navíc podle polských odborníků způsobují u dětí také potíže s myšlením.

Tím ale výčet zdravotních komplikací nekončí: děti, které žijí v oblastech s dlouhodobě vyššími koncentracemi smogových částic, jsou čtyřnásobně náchylnější ke vzniku astmatu a dvojnásobně náchylnější ke vzniku alergie než jejich vrstevníci, kteří žijí v čistějším prostředí.

Řada dalších studií již v minulosti prokázala, že pokud je člověk vystaven vysoké koncentraci těchto částic, hrozí mu také vyšší riziko infarktu, mozkové mrtvice nebo obecně kratší doba dožití.

„Účinek expozice těchto částic je kumulativní. To znamená, že opakované krátkodobé expozice mohou mít kancerogenní účinek a mohou také zpomalovat imunitní reakce - průdušky oslabené smogem mívají například vyšší vnímavost k infekcím. To platí ve zvýšené míře především u dětí, které v poměru k tělesné hmotnosti prodýchají podstatně více vzduchu nežli dospělí,“ upřesňuje dětská alergoložka, imunoložka a pneumoložka Zuzana Vančíková ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Smogové částice se ve zvýšené míře objevují ve vzduchu právě během chladnějších měsíců roku.

Podle Jana Hovorky, vedoucího Laboratoře pro studium kvality ovzduší při Karlově univerzitě pak vzduch z vnějšího prostředí přibližně ze 70 % pronikne i do domácností, ať už okny, dveřmi nebo netěsnostmi ve stavební konstrukci, takže smog běžně dýcháme i v domácím prostředí.

Podle lékařky Zuzany Vančíkové sice můžeme dělat jistá opatření, abychom účinky smogu snížili – například posilovat imunitu vitaminy a zdravým životním stylem, případně si každý den propláchnout nos vodou se solí a větrat v hodinách, kdy je smogu v ovzduší méně (ideálně mezi desátou a šestnáctou hodinou denní) – ale nejúčinnějším opatřením je podle ní čistička vzduchu.

Kvalitní čističky s několikastupňovou filtrací a antialergenním režimem dokáží odstranit až 99,9 % smogových částic, alergeny, viry, bakterie a také škodlivé pachy a plyny včetně formaldehydu.

Mnohé čističky vzduchu navíc zvládají ohlídat vzduch v místnosti a přizpůsobit svůj výkon, pokud se kvalita domácího vzduchu sníží.

Pokud vsadíte na čističku vzduchu s ionizátorem, pak je důležité zkontrolovat, zda jako vedlejší produkt nevylučuje ozon (O3). Podle odborníků je totiž ozon pro dýchací cesty toxický a je výrazně a negativně spojován s astmatem.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

.