Článek
Hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 4,5 až 5,00 mmol/l a LDL cholesterolu (zlého cholesterolu) do 3,00 mmol/l. U rizikovějších skupin, například osob s vysokým krevním tlakem, pacientů po infarktu nebo mozkové mrtvici či diabetiků, se mají pohybovat v hodnotách ještě o zhruba 1,00 mmol/l níže.
„Obecně ale platí, že nižší hladina cholesterolu je lepší než hodnota vyšší. Dokonce i při poklesu hodnoty LDL cholesterolu pod 1,00 mmol/l zůstávají plně zachovány základní funkce organismu,“ upozorňuje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda České společnosti pro aterosklerózu.
Přestože cholesterol nestojí za vznikem závažných onemocnění rozhodně sám, rizikových faktorů dnes existuje mnohem víc, neměli bychom jeho negativní působení v těle podceňovat, ale naopak využít možnosti alespoň částečně ovlivnit svůj zdravotní stav tím, že si budeme hladinu cholesterolu pravidelně hlídat.
Na preventivní vyšetření u praktického lékaře má ze zákona každý nárok jednou za dva roky. V rámci něj jsou do 40 let věku hladiny cholesterolu kontrolovány jednou za 10 let, poté jednou za 5 let.
Naprostým základem je zdravá životospráva a dostatek pohybu
Důležitou roli v jídelníčku hrají zejména tuky, které mají tvořit maximálně 35 % z celkového energetického příjmu, tedy zhruba 70 g denně. Podstatné je jejich složení. Přínosnější jsou tuky s převahou nenasycených mastných kyselin, ty jsou obsaženy v rostlinných tucích a olejích (s výjimkou těch tropických), rybách a ořeších.
„Omezit bychom měli naopak tuky plné nasycených mastných kyselin. Najdeme je v kokosovém oleji, palmovém oleji, másle, sádle, uzeninách, tučném mase, tučných mléčných výrobcích a v jemném a trvanlivém pečivu, zejména u druhů s polevou či náplní,“ vysvětluje Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka a místopředsedkyně Sekce výživy a nutriční péče, z. s.
Je proto dobré zaměřit se nejen na množství přijímaných potravin v průběhu dne, ale především na jejich složení a kvalitu. V neposlední řadě je třeba vědět, jak jednotlivé potraviny zpracovat.
Kdy jen prevence a úprava životního stylu nepomůže
Pokud jedinec trpí familiární hypercholesterolemií (FH), což je dědičné metabolické onemocnění, které způsobuje, že si tělo neumí LDL cholesterol v krvi zpracovat, pak pouhá prevence nestačí.
Toto onemocnění se projevuje již v dětském věku, a pokud není odhaleno včas, může ohrozit i velmi mladé lidi kolem dvacátého roku věku infarktem, mrtvicemi a dalšími komplikacemi.
V rodině bývá obvykle postiženo více členů, nemoc se tedy dá odhalit na základě rodinné anamnézy vysokého cholesterolu nebo úmrtí členů rodiny na kardiovaskulární onemocnění v nízkém věku. Právě včasné zjištění a zahájení léčby je směrodatné pro další vývoj. Lze při něm snížit riziko srdečních příhod až na úroveň běžné populace.
Léčba pak zahrnuje změnu životosprávy v podobě diety a pravidelného pohybu i léčbu medikamenty. Nejčastěji se používají statiny (např. atorvastatin, simvastatin, rosuvastatin) a ezetimib.
„Novou možností jsou pro pacienty tzv. inhibitory PCSK9, ty se podávají ve formě podkožních injekcí jednou za dva týdny nebo jednou za měsíc. Od 1. června tohoto roku je i tato léčba hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Tato forma léčby je i novou nadějí pro pacienty, u kterých snižování hladiny cholesterolu nebylo příliš úspěšné,” dodává prof. Michal Vrablík, Ph.D.
Může se vám hodit na službě Firmy.cz: