Článek
Vědci už dříve potvrdili, že lidé označovaní jako sovy trpí depresemi dvakrát více než ti, co pravidelně vstávají brzy, a to bez ohledu na to, jak dlouho spí. Protože ale deprese samy ovlivňují náš spánek, dlouho se nevědělo, proč tomu tak vlastně je.
Zdá se, že hřebíček na hlavičku uhodil až Iyas Daghlas, student Harvardovy univerzity v americké Cambridgi. Vědci, které na řešení problému přizval, využili pro výzkum databáze dvou firem provádějících analýzu dědičné hmoty (DNA) obyvatel Spojeného království. Získali tak údaje o 850 tisících Britů, z nich plných 85 tisíc nosilo celý týden na těle snímač zaznamenávající spánek a 250 tisíc vyplnilo dotazník o tom, jak spí.
Jak se během veder dobře vyspat
Třetina respondentů se označila za skřivany vstávající brzy ráno, devět procent rádo ponocuje a zbytek se pohyboval někde mezi oběma skupinami. V průměru Britové usínají hodinu před půlnocí a probouzejí se v šest ráno.
K dalším úvahám badatelům posloužily anonymizované lékařské záznamy, elektronické předpisy na léky a údaje o zjištěných depresích.
Je náchylnost k brzkému vstávání podmíněna dědičně a souvisí s menší pravděpodobností vzniku depresí? Daghlas s kolegy odpovídá na obě otázky dvakrát jednoznačně ano.
Den a noc
Chodíte-li spát v jednu v noci a nově začnete usínat už o půlnoci, při stejně dlouhém spánku snížíte nebezpečí, že vás postihne porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pocity úzkosti a patologickým smutkem, téměř o čtvrtinu.
Jestliže budete uléhat ke spánku už v jedenáct večer, potom omezíte pravděpodobnost, že upadnete do deprese, asi o 40 procent.
Smutek versus deprese aneb Kdy je čas vyhledat odbornou pomoc
Jak si poznatky amerických výzkumníků zveřejněné v časopise JAMA Psychiatry vysvětlit? Vědci se domnívají, že brzkým probuzením se lidé vystavují ve srovnání s ponocovači delšímu působení denního světla, které spouští působení hormonů ovlivňujících náladu.
Lidem, kteří chtějí začít vstávat dříve než dosud, radí Celina Vetterová z Coloradské univerzity, která se na výzkumu podílela: „Mějte ve dne co nejvíce světla a v noci tmy. Pokud můžete, do práce jezděte na kole nebo choďte pěšky a večer ztlumte televizi nebo počítač.“
Deprese a covid-19 |
---|
V době koronavirové nákazy v České republice podle šetření Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR přibylo lidí s nejméně středně těžkými depresemi a úzkostí. |
Při pandemii měla příznaky pětina dospělých, třikrát víc než před nouzovým stavem. |
Nejvíc situace dopadala na ženy, mladé lidi a osoby, kterým se propadl příjem. |