Článek
Metastázy jsou při nádorových onemocněních hlavní příčinou úmrtí pacientů. Tato vedlejší ložiska nádoru, která jsou rozptýlena ve vzdálených orgánech a tkáních, často odolávají chirurgii, ozařování a jsou málo citlivá i na chemoterapii. Objev Hejnarova vědeckého týmu publikoval už v srpnu mezinárodní odborný časopis Molecular Cancer Research.
"Objevili jsme, že určitý gen, který už byl dříve znám, měl určité účinky, že mimo jiné propůjčuje nádorovým buňkám kapacitu metastázovat. Jinými slovy podívali jsme se na rozdíly v genovém vyjádření buněk, které metastázují, a buněk, jež nemetastázují," uvedl Hejnar. Vědci své poznatky získané ve zkumavkách ověřovali na živých kuřatech. Jejich práce ale zatím zůstane ve fázi základního výzkumu, potrvá totiž ještě mnoho let, než se překloní do klinické praxe.
"Objev je malým střípkem do složité skládačky. Přímá využitelnost směrem k léčení není, ale poznání je cenné třeba pro diagnózu. Je potřeba se podívat, u jakých typů lidských nádorů by gen mohl být," doplnil.
Gen HOPX vyvolával u kuřat vznik metastáz
Gen se doposud spojoval s regulací jiných genů, vývojem srdce a se vznikem některých typů nádorů, avšak ne s metastázemi. Proto, aby vědci zjistili funkci genu HOPX, použili kuřecí nádory, které vyvolali retrovirem. Zkoumaný gen vyvolával vznik metastáz, a pokud se potlačil jeho rozvoj a přestal produkovat bílkovinu, klesla i aktivita metastáz.
Velmi podobnou studii publikovali téměř současně badatelé z americké lékařské univerzity Yale, k pokusům však využili laboratorní myši. Jak Hejnar poznamenal, u myší se tento gen může chovat úplně obráceně, působí proti metastazování. "U myší byly sledovány karcinomy, u kuřat jsme sledovali sarkomy, nádory, které vycházejí z pojivových tkání – vaziva, chrupavky, kosti," dodal.
