Článek
Pokud jde o čas strávený u jídla, lze rozdělit země do několika kategorií. V první jsou východoevropské národy včetně Česka, které tráví u všech jídel (snídaně, oběd a večeře) minimum času.
Naproti tomu tradiční „gurmáni“ – Italové a Francouzi – si v klidu vychutnávají hlavně večeře. V porovnání s dalšími zeměmi si dopřávají i poměrně delší obědy, pouze u snídaní se nezdržují nijak dlouho.
Velká změna nastala u Řeků. Zatímco před lety si dopřávali dlouhé večeře s příjemnou hudbou v taverně, dnes si to dopřávají maximálně turisté. Krizí zmítaní Řekové se totiž stali světovými přeborníky v tom, jak rychle se dokážou najíst.
Oběd do 15 minut zvládne více než čtvrtina z nich, přes tři čtvrtiny se stačí nasnídat do čtvrthodiny a necelá půlhodina k večeři stačí sedmi z deseti Řeků. Těmto číslům se přibližují již jen lidé ze zemí východní Evropy.
Co obsahuje jídelníček v jednotlivých zemích
Lidé v anglosaských zemích – zejména ve Velké Británii, ale částečně i v USA – rovněž rádi dlouze večeří, ale oběd mají kratší. V Albionu (zastaralý název pro Velkou Británii) dokonce do čtvrt hodiny zvládne jídlo v poledne plných 28 procent lidí, což je absolutní rekord. Jasně se tak ukazuje, že v této zemi není oběd hlavním jídlem dne.
V kontrastu s tím jsou národy Latinské Ameriky – Mexičané, Venezuelané a Brazilci – kteří dlouze snídají i obědvají, ale večeřím již nepřikládají takový význam.
Pro Jihoameričany, Němce a Japonce je pak velmi důležitá společnost, s níž obědvají. A je úplně jedno, zda se jedná o rodinné příslušníky, přátele či spolupracovníky.
Rychlost obsluhy a dostupnost místa pak preferují Poláci, Američané a Britové. Ukazuje se tak, že zatímco Řekové jsou spíše zkoušeni dobou, pro lidi v Polsku a anglosaských zemích je rychlost poledního jídla přirozenou prioritou.
Za zdravé stravování považujeme to, co se učíme v rodině
Podle průzkumu je 89 % dotazovaných přesvědčeno, že návyky ke zdravému stravování si osvojili v rodině, 53 % za další zdroj informací považuje sdělovací prostředky, 52 % školní jídelny. Na chvostu jsou státní instituce, které mezi klíčovými vlivy v této oblasti uvedla jen čtvrtina účastníků průzkumu.
Mimo pracoviště zůstává jídlo klíčovým momentem každodenního života zaměstnanců. Tři čtvrtiny dotázaných na sebe vezmou kuchařskou zástěru alespoň třikrát týdně, což potvrzuje trend, že lidé stále častěji chtějí věci ovlivňovat sami, včetně vaření.
Vliv jídla na zdraví více zohledňují při vaření lidé v zemích s vyšší kupní silou (USA, Japonsko), zatímco stravování jako způsob uspokojení základních potřeb častěji zmiňují Mexičané nebo Venezuelané.
Jak se stravují Češi
Většina z nás (77 %) se stihne nasnídat do 15 minut. Oběd v průběhu pracovního dne vnímá 51 % zaměstnanců jako příležitost k odpočinku, 60 % ale přiznává, že se stihne naobědvat do 30 minut.
Kvalita potravin se zdá být pro Čechy hlavním zájmem: 96 % respondentů považuje za důležité, aby stravování bylo zdravé. Při výběru místa stravování je velmi rozšířené využívání digitálních nástrojů nebo sociálních médií – to je skoro stejně populární jako doporučení známých. Právě zde spočívá příležitost k ovlivňování stravovacích návyků.
Bohužel kombinace energeticky náročných jídel, stravovacích návyků a nízké fyzické aktivity je příčinou toho, že Česká republika celkově patří mezi země s nejvyšším podílem obyvatel s nadváhou v Evropě.
