Čerstvé bylinky jsou i v zimě ideálním zdrojem vitamínů

Náš imunitní systém je nám sice dán geneticky, ale postupně stále více nabývá na významu způsob života, fyzická aktivita, stres a samozřejmě výživa. To, že bychom měli jíst dostatek zeleniny a ovoce, víme všichni. Zahrádkáři si ale dokážou nabídku obchodů s ovocem a zeleninou rozšířit i o zcela čerstvé produkty, které necestovaly tisíce kilometrů, aby pak dozrávaly týdny někde ve skladech a ležely několik dní na pultech.

Vyjdeme-li ze zkušeností našich předků, měli bychom v zimě jíst co nejvíce druhů zeleniny, kterou lze v běžných podmínkách domu se sklepem uchovat. Tedy zelí, kapustu, červenou řepu, kořenovou zeleninu (mrkev, pastinák, celer, petržel), pór, cibuli, česnek, černou ředkev a křen. Z listové zeleniny je v tomto období výhodné rychlit čekanku a jíst zcela čerstvé čekankové puky.

Řeřicha setá patří k nejčastěji využívané zelenině. Snad každý ji dobře zná. Lze ji velmi snadno vypěstovat na kousku vlhké vaty během několika dnů. Zvládne to opravdu každý. Řeřicha má výraznou chuť a přesto, že je drobná, skrývá v sobě poklad v podobě látek posilujících imunitu a působících antioxidačně. Jde především o vitamín C, thiamin – vitamín B1 a beta karoten. Obsahuje také draslík, železo, hořčík, vápník a další důležité látky.

Řeřicha zbavuje ledviny a močové cesty toxických látek a odstraňuje mikroorganismy, které by mohly způsobit záněty. Podporuje tvorbu trávicích šťáv a povzbuzuje činnost žlučníku a jater. Napomáhá trávit tučná jídla. Její chuť se podobá ředkvičce. Výborná je na chlebu s máslem, přidaná do salátů, pomazánek, polévek, na vařené brambory či míchaná vajíčka.

Zahrádkáři vědí, že když vyrýpnou v pozdním podzimu, ještě než půda zamrzne, několik trsů pažitky a zasadí je do květináčů, které je možné opět ponořit do půdy na místo, kde nebude problém je v zimě vyjmout, po přenesení do teplé kuchyně brzy vyraší a lze ji hned používat na chleba i do polévky.

Když seřízneme vršek kořene petržele, pastináku nebo bulvy celeru a položíme na vlhkou vatu, také brzy vytvoří lístky, které můžeme využít čerstvé v kuchyni.

Bez česneku a cibule si boj proti chřipkám neumíme snad ani představit. Obsahují látky, které označujeme jako přírodní antibiotika, dále také vitamíny a minerály. Užívat bychom je měli jako prevenci a v případě onemocnění ještě zvýšíme dávky. Využíváme je čerstvé i různě tepelně zpracované. Cibule můžeme také umístit do nádobky s vodou tak, aby ve vodě bylo jen podpučí. Za pár dnů začnou narůstat čerstvé listy, které opět s výhodou využijeme.

Od podzimu na nás na zahradě čeká kadeřávek čili kadeřavá kapusta, růžičková kapusta nebo dokonce i zimní cibule či pór. Přezimování těchto druhů zeleniny při velmi proměnlivých teplotách nemusí být zcela jisté. Na podzim se musíme rozhodnout, kolik toho sklidíme a zpracujeme třeba do mrazáku a kolik necháme k přímé spotřebě venku.

Černá ředkev nepatří k trhákům mezi zeleninou. Ovšem sirup, který z ní získáme, pomáhá proti kašli. Bulvičku překrojíme, na řezu vytvoříme lžičkou důlek a do něho nasypeme trochu cukru. Po pár hodinách cukr vytáhne šťávu z okolních buněk a vytvoří sirup.

Zelí vydrží poměrně dlouho skladované, takže je můžeme mít čerstvé celou zimu. Kysané zelí obsahuje navíc množství bioaktivních látek – bakterie kyseliny mléčné, vitamíny skupiny B, vitamíny C a K a enzymy. Podporuje krvetvorbu a tvorbu hormonů. Pomáhá proti únavě, zvyšuje obranyschopnost organismu a odolnost proti stresu. Aktivuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím. Pomáhá vylučovat toxické látky z těla.

Kysané zelí si snadno připravíme sami v keramickém hrnci se žlábkem a víkem nebo i v třílitrové zavařovací lahvi. Stejným způsobem si připravíme i další kysanou zeleninu. Využíváme takto např. červenou řepu, mrkev, celer, ředkev, cibuli. Jednotlivé druhy můžeme různě kombinovat a jíst po celou zimu jako zdravý salát.

Plody rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides) obsahují asi desetkrát víc vitamínu C než citrony. Na zahrádkách se objevují ušlechtilé odrůdy této dřeviny čím dál častěji. Kromě Céčka plody obsahují další významné biologicky aktivní látky jako tokoferoly, flavonoidy a esenciální mastné kyseliny. Produkty z plodů, nejčastěji sirupy či plody naložené do medu, jsou silným pomocníkem proti onemocněním a posilují imunitu.

Cenné jsou i klíčky a naklíčená semena. Tyto zárodky nových rostlin jsou doslova nabité důležitými látkami, vitamíny a enzymy. Nakličovat můžeme vojtěšku (alfa-alfa), ředkvičku, mungo, cizrnu, čočku a hrách. Naklíčený hrách využívali naši předci ve známém pokrmu nazvaném pučálka, který si připravovali už ve středověku. Naklíčený hrách se osušil a krátce opražil.

Pučálka se dělávala nasladko i naslano. Buďto se k hrachu přidal na zkaramelizování med či cukr, nebo sůl s kořením a jídlo plné vitamínů a růstových látek bylo na světě. Nenakličujeme fazole, které jsou zasyrova jedovaté. Fazole je nezbytné vždy uvařit!

Některé byliny, respektive látky v nich obsažené, nám prospějí při posilování imunity. Působí jako prevence proti nejrůznějším zdravotním potížím nebo usnadňují jejich léčení. Které to jsou?

Třapatka nachová (Echinacea purpurea) má přímo v popisu práce posilovat imunitní systém. V prodeji je více přípravků, podomácku si sami můžeme jeden připravit – naložením kousků kořene nebo jazykovitých květů do alkoholu. Navíc třapatka je krásná trvalka.

Plody planých růží – šípky jsou významným zdrojem vitamínu C, který je pro vytvoření dostatečně silné imunity velmi důležitý. Zároveň nás zbavuje i volných radikálů. Šípkovým čajem zaháníme nachlazení a chřipku. Čaj (správně nálev) ale musíme připravovat velmi šetrně. Mnohdy stačí zalít šípky studenou vodou a nechat přes noc a druhý den jen přihřát.

Na zimu se vyplatí nasušit bezinkové květy. Nic nám nepomůže se tak dokonale vypotit, jako čaj (nálev) z těchto květů oslazený medem.

Na zahrádce by nám rovněž neměla chybět šalvěj lékařská. Je to moc pěkný keřík, který má ohromné léčivé vlastnosti. Šalvěj je známá dezinfekčními, antibakteriálními a antivirózními účinky. Čaj (nálev) z listů působí proti rýmě, kašli, nachlazení, chřipce, angíně a dalším problémům spojeným s dýchacími cestami. Nálev (čaj) je také výborný jako kloktadlo při bolestech v krku a při krvácení dásní. Pomáhá proti plynatosti a stimuluje trávení a funkci žlučníku.