Článek
Ještě před dvaceti lety se za luxusní lahůdku pro dětskou oslavu považovalo tzv. švýcarské müsli, vlastnoručně namíchané ze spařených ovesných vloček, ořechů, rozinek a ovoce, polité ušlehaným jogurtem. Dnes se už podle zkušeností konzumují müsli i další typy cereálií naprosto běžně nejen k snídani. A největší spotřebu jich u nás mají mladší ženy a děti.
Rozdíly ve světě
Zařazení cereálií do jídelníčku se ale ve světě podstatně liší. Také v tomto ohledu se totiž promítá rozdílnost kultur.
:.Zásluhou vlákniny obsažené v cereáliích se zrychluje průchod zbytků jídla tlustým střevem, a tak je pomáhá udržovat v dobrém stavu. foto: Právo/František Petrák a archiv
„Zatímco v anglosaských zemích tvoří cereálie nejčastější snídani, východní Evropa, Čína i Japonsko, o afrických zemích ani nemluvě, se s tímto způsobem stravování teprve seznamují. V Asii jdou na odbyt hlavně malá balení, do Egypta naopak dodáváme větší množství především do hotelů na pobřeží, podobně jako v Chorvatsku. V Rusku zase největší prostor v oddělení s cereáliemi zaujímají různé typy kaší, především ovesných,“ vysvětluje Zdeněk Jahoda, ředitel firmy Emco.
Pohodlné jídlo
Cereálie přinášejí do stravování hned několik výhod. Ta první spočívá v nutričním přínosu, který je řadí mezi úspěšné pomocníky v prevenci civilizačních chorob, hlavně onemocnění srdce a cév. Vyplatí se ale mezi jednotlivými druhy dobře vybírat, protože některé z nich obsahují poměrně dost skrytého cukru a soli. Další výhodou je rovněž rychlost jejich přípravy a také mnohem širší využití než jen k snídani, jak nasvědčují i naše dnešní recepty.
:.Jde o cereálie pro děti, které v chutné formě využívají nejlepší nutriční vlastnosti ovesných vloček. Snímky zachycují výrobu biskitů v Hrdlech. foto: Právo/František Petrák a archiv
Kromě toho jsou cereálie dobře stravitelné. Člověk je sice všežravec, ale v prapočátku svého vývoje se živil hlavně semeny. Tomu ostatně odpovídá také charakter lidského chrupu, který funguje podobně jako mlýnské kameny.
Důležitý zdroj vlákniny |
---|
Cereálie patří mezi důležité dodavatele energie. Jsou bohaté na sacharidy, rostlinné bílkoviny a vitamíny (B1, B2, E). Obsahují i důležité minerální látky, především draslík, hořčík, fosfor, železo a vápník. Je třeba zdůraznit také významný obsah vlákniny. Jsou v nich oba typy, tedy rozpustná i nerozpustná. Vláknina je zdrojem výživy pro střevní mikroflóru, zrychluje střevní peristaltiku, čímž napomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Zabraňuje také zácpě a působí jako prevence rakoviny tlustého střeva. Vláknina v potravině snižuje i její glykemický index. A to je velmi příznivé při dietě diabetické i redukční a také pro všechny, kdo se chtějí zdravě stravovat. |
Kaše jako z nouze ctnost
Podle dávného úsloví obyvatel severní Evropy činí ovesná kaše tělo zdravým, hlavu studenou, nohy horkými a muže ze železa. Ovesné výrobky prý také dokážou ulehčit i při psychické zátěži.
Dnešní vědci to jen potvrzují. Oves je snadno stravitelný a velmi výživný, dodá tělu hojnost minerálů a cenných bílkovin. A velké množství obsažených vitamínů řady B skutečně pomůže, má-li člověk takříkajíc nervy na pochodu.
:.Jako jeden z mála českých výrobků získaly biskiti smajlíci společnosti Emco ocenění na prestižní mezinárodní potravinářské soutěži SIAL d’Or. foto: Právo/František Petrák a archiv
Oves patří mezi nejmladší obilniny, jež člověk do své výživy zařadil. A stalo se tak vlastně z nouze. Na rozdíl od teplejších částí Evropy se na jejím severu ani na britských ostrovech příliš nedařilo pšenici a žitu. Zato oves v mírném a vlhkém klimatu prospíval. Proto zde získal pozici jednoho z hlavních zdrojů potravin.
Na našich stolech se objevují hlavně ovesné vločky. Velkou výhodou je jejich kulinářská variabilita. Dají se připravovat na slano i na sladko, vaří se z nich polévky, kaše, přidávají se do pečiva, praží se a míchají s medem, oříšky či jogurty. Vařené a umixované ovesné vločky mohou také v zálivkách nahradit část oleje.
Ovesné vločky jsou sice poměrně energeticky vydatné (ve 100 g 1485 kJ), přesto však paradoxně pomáhají při snižování tělesné hmotnosti. Tlumí totiž pocity hladu a navozují pocit sytosti.
Vločková pomazánka | |
---|---|
50 g cibule, 50 g másla, 50 g droždí, 50 g ovesných vloček, 1 vejce, 1 šálek mléka, sůl, petržel, pažitka | |
Cibuli oloupeme, jemně pokrájíme a zpěníme na másle. Přidáme rozdrobené droždí a směs pražíme, dokud nezačne vonět. Pak vsypeme ovesné vločky a ještě chvíli pražíme. Mix zalijeme mlékem, za stálého míchání jej rozvaříme na kaši, osolíme a okořeníme. Na závěr vyklepneme vejce a mícháme do ztuhnutí. Pikantní chuť dodá pomazánce, která je nejlepší na celozrnném pečivu, i trocha hořčice. |
Co možná nevíte
• Klinické studie prokázaly, že denní konzumace celozrnných cereálií k snídani snižuje u mužů až o 20 % riziko infarktu a srdečních chorob.
• Menu, kde nechybějí ovesné vločky či otruby, je bohaté na rozpustnou vlákninu, a tedy je i dobrou prevencí vzniku žlučových kamínků.
• Ovesná kaše s medem a oříšky, doplněná i ovocem je snídaně, která tělu dodá všechny nutričně potřebné látky a nastartuje je do nového dne.
• Na Valašsku se pekly ovesné placky, zvané pagáče či osúchy. Byly hodně solené, sypané kmínem a jedly se samostatně či přikusovaly k polévkám.
• Z ovesné mouky se v některých našich regionech kdysi připravovalo také sváteční pečivo (svatební i vánoční), koláčky s marmeládou a cukrové suchárky (recepty v redakci).