Celiakie aneb Když vám život změní nesnášenlivost lepku

Již na úvod se hodí říci, že jakkoli je mezi zdravými lidmi bezlepková dieta populární, neměli by na ni bez závažných důvodů vůbec přecházet. Podle odborníků totiž dosud neexistuje studie, která by jasně podpořila její vliv na zdraví, pokud dotyčný netrpí celiakií.

Naopak přítomnost lepku a obilovin je pro zdravé stravování vhodná.

Celiakie je autoimunitní porucha způsobená nesnášenlivostí lepku (lepek je komplex bílkovin), je obsažen především v obilovinách. Může se projevovat už u malých dětí, není ale ani výjimkou, že se objeví až později kdykoli během života.

Lepek u nemocných vyvolává autoimunitní reakci, kdy tělo přehnaně reaguje a poškozuje tzv. klky (malé výběžky) tenkého střeva. Pokud klky neplní svou funkci, nemůže střevo správně absorbovat živiny z potravy, což se následně projevuje mnoha příznaky. Kromě nepříjemných střevních potíží může vést k následné podvýživě, stejně tak ale ke ztrátě hustoty kostí, neplodnosti, nebo dokonce i k neurologickým onemocněním či některým druhům rakoviny, uvádí pro WebMD lékařka Melinda Ratiniová.

Pokud se celiakie po roce bez lepku nezlepší, označuje se za tzv. refrakterní celiakii (tento stav se může objevit i v důsledku neléčené celiakie). V takovém případě je již pak třeba podávat specifická léčiva na mírnění různých potíží, nemoc ale nevyléčí.

Největší problém tkví v tom, že mnozí celiaci se nikdy nedozví, že touto poruchou trpí. Podle odborníků správnou diagnózu zná celosvětově jen 20 % lidí. Poškození střeva v rámci nesnášenlivosti lepku je totiž velmi pomalé a příznaky bývají velmi rozmanité, takže může trvat roky, než se na celiakii vůbec přijde.

Celiakie se mnohdy zaměňuje s alergií na lepek, nejde ale o totéž. Lidé s alergií mohou mít sice podobné příznaky jako celiaci, v jejich případě ale nejde o imunitní odezvu s následným poškozením střeva.

Pokud máte celiakii a sníte náhodou něco s lepkem, nebo o své poruše nevíte, mohou se u vás projevovat tyto příznaky:

Děti s celiakií mívají větší pravděpodobnost výskytu střevních potíží, může se tak u nich objevovat:

V návaznosti na neschopnost správně vstřebávat živiny se může objevit i:

Je třeba dodat, že ne každý celiak mívá podobně závažné či vůbec nějaké větší potíže.

U přibližně jednoho ze čtyř lidí s celiakií se objevuje i svědivá, puchýřovitá vyrážka. Je častější u dospělých než dětí, pravděpodobnější je u mužů než žen.

Nejčastěji se objevuje v oblasti hýždí, na loktech, kolenou, hlavě či v dolní části zad.

Nebude to znít nijak povzbudivě, ale dosavadní výzkum nenašel jednoznačnou příčinu celiakie. Obvykle se vyskytuje v rodinných skupinách a může tak mít spojitost s některými geny. Má-li někdo v rodině toto onemocnění, je predikce jedna ku deseti, že rovněž onemocníte.

Mohou ji ale podle odborníků způsobit i některé stresující zdravotní události, jako třeba závažnější virová infekce nebo chirurgický zákrok. Stejně tak ale třeba i trauma, nebo dokonce těhotenství.

Porucha bývá častější u bělochů a lidí, kteří mají různá další onemocnění, jako je například diabetes 1. typu, Downům syndrom, revmatoidní artritida, roztroušená skleróza, lupus, sklerodermie, laktózová intolerance, ale i mnohé další.

Celiakie může být při neléčení velmi nebezpečná. Komplikace mohou zahrnovat rakovinu, včetně střevního lymfomu či rakoviny tenkého střeva, poškození zubní skloviny, neplodnost či zvýšené riziko potratu, laktózovou intoleranci, podvýživu, potíže s nervovým systémem, onemocnění slinivky břišní nebo oslabení kostí.

K určení celiakie lékaři využívají nejčastější krevní a další testy. Zkoumají například nedostatek železa, funkci jater a ledvin, provádějí testy na protein vázající střevní kyseliny. Na řadu rovněž přicházejí genetické testy.

Pokud žádný z nich celiakii významně neprokáže, je na řadě endoskopie, při které si lékař může podrobně prohlédnout vnitřek střeva a případně i odebrat vzorek, aby zjistil, zda není poškozeno.

Léky konkrétně na celiakii nejsou. Nejlepším krokem je tak zásadní změna jídelníčku. Pokud nejsou některé produkty vyloženě označené za bezlepkové, je třeba se vyhýbat všemu, co může být v jakékoli složce vyrobeno z obilovin.

Jde třeba o pivo, koláče, cereálie, těstoviny nebo nudle, palačinky, omáčky. Lepek ve velkém obsahuje pšenice, krupice, špalda, graham, žito, ječmen, slad, pivovarské kvasnice, pšeničný škrob.

Lepek ale obsahuje i mnoho zpracovaných potravin jako: granola nebo energetické tyčinky, hranolky, brambůrky, cukrovinky, polévky, salátové dresinky a marinády, ale i náhražky masa jako seitan, vegetariánské hamburgery nebo sójová omáčka.

Naopak bezlepkové je ovoce či zelenina, maso a drůbež, ryby a mořské plody, mléčné výrobky, fazole, rýže, kukuřice, brambory, quinoa, chia nebo ořechové mouky.

V současnosti je už mnohem snadnější najít pro celiaky vhodnou stravu, která neobsahuje lepek. I tak je ale vždy nutné si řádně hlídat složení. Pokud by u nemocných docházelo kvůli omezení stravy k nedostatku živin, může lékař předepsat i bezlepkové vitamíny a minerální doplňky.

Při správném dodržování bezlepkové diety by se mělo tenké střevo po několika týdnech začít hojit a vy byste se měli cítit výrazněji lépe.