Čekáte na smrt, ale stejně věříte v zázrak, říkají rodiče, kterým rakovina vzala syna

Začátek konce. Tak by se dal pro rodinu Abelových nazvat rok 2018. Jejich tehdy čerstvě dospělý syn Jakub, pro kamarády také Kryštof, již studoval vysokou školu v Praze a bydlel ve sdíleném bytě s kamarády. Ve volném čase hrál florbal za liberecký klub.

Už tehdy si Jakub stěžoval na bolest kolena, vzhledem k jeho sportovním aktivitám to ale vypadalo na úraz ze hřiště.

„Takhle se to postupně vyvíjelo, koleno ho pořád bolelo. Šestnáctého srpna se zjistilo, že to není sportovní zranění, ale že to je poměrně agresivní forma zhoubného nádoru, která se jmenuje osteosarkom,“ vysvětluje otec Kryštofa, Tibor Abel.

Rodina poté navštívila specializované oddělení pražské nemocnice Bulovka. „Oddělení tzv. onko-ortopedie. Je to jediné oddělení tohoto typu v Česku, kde se řeší nádory kostí,“ dodal Tibor Abel.

Události v následujících dnech nabraly rychlý spád. Poté, co se rodina dozvěděla, že Kryštof má zhoubný agresivní nádor, přišla další zpráva, lékaři našli ještě metastáze na plicích.

„Jakmile nám zavolali z Bulovky, tak jsme věděli, že je to hodně zlé,“ řekl Tibor Abel.

Jakuba Kryštofa čekalo celkem 10 operací. Nejdříve se musel nádor zapouzdřit, následně mu odebrali část stehenní i holenní kosti a dostal kloubní náhradu. Absolvoval také celkem 24 cyklů chemoterapie, kterou navíc snášel velice špatně.

Nohu po operaci musel začít postupně rozhýbávat. Koncem března roku 2019 všechny chemoterapie dokončil. „Byl domů odeslaný jako, hledám správné slovo – vyléčený, zdravý?“ sdělila Kryštofova maminka Marie Abelová.

Poté i přes velké obtíže, jako bylo vyndání endoprotézy a náhrada tzv. spacerem (cementovou výplní napuštěnou antibiotiky), kterou měl v noze půl roku, věřila rodina v lepší zítřky. Povedla se i náročná operace náhradního kloubu v noze. Jakub začal opět studovat a také úplně sám chodit.

„Byl v naprosto fantastickém stavu. Dokonce jezdil na kole,“ doplnila Marie Abelová a připomněla, že v neděli 16. dubna by jejich syn oslavil 25. narozeniny.

Na konci léta roku 2020 šel Kryštof na běžnou rutinní kontrolu. „Domnívali jsme se, že lékař potvrdí, že je vše v pořádku a že příští kontrola bude až za rok. Tam jsme se ale dozvěděli, že má v sobě obrovský nádor, který prorůstá až do plic a do srdce, a že má před sebou dva měsíce života,“ připomněla osudové okamžiky chlapcova matka.

„Začala pro nás cesta, která opravdu skončila tím, že náš syn 4. listopadu odešel.“

„Kuba se celou dobu snažil být optimistický. On to nebral jako komplikaci, ale jako zdržení na své cestě. V životě nikdy nic nevzdal. Nikdy si nestěžoval a vždy nás on sám podporoval, přestože nemocný byl on,“ dodala.

Oba rodiče si během rozhovoru vzpomněli také na větu, kterou jim tehdy jejich nemocný syn říkal: „Nikdo nám neříkal, že to bude jednoduché.“

„V podstatě naše mysl pak již fungovala tak, že jsme čekali na smrt, ale stejně do poslední chvíle věříte v zázrak,“ doplnil otec Jakuba.

Marie s Tiborem si celou dobu uvědomovali, že vlastně mají v neštěstí i jedno velké štěstí. Díky podnikání měli ušetřené finance a nemuseli se v tomto ohledu omezovat, mohli navíc trávit čas s nemocným synem.

„Celou tu dobu jsem si říkal, co v takovou chvíli asi dělá samoživitelka. Bylo mi z toho velice nemile. Pak, když jsme ten zápas prohráli, za mě 10:9 nespravedlivým gólem v poslední minutě prodloužení, chtěli jsme za každou cenu tu smrt, která je šílená a vy ji neumíte přijmout a neumíte se s ní smířit, přetavit v něco, aby byla méně nesmyslná,“ řekl Tibor Abel.

S kamarádem podnikatelem tedy společně založili nadační fond. Marie s Tiborem se rozhodli, že se k podnikání vrátit nechtějí a budoucnost vidí v něčem jiném. Oba si navíc udělali kurz sociální pomoci.

Dnes Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa funguje druhým rokem. „Základ naší činnosti je, že klientovi pomáháme zorientovat se v situaci. Protože nezáleží na vzdělání, ale člověk v situaci, kdy je on sám, nebo někdo z blízkých nemocný, nedokáže řešit nic jiného než jen samotnou nemoc,“ vysvětlil Tibor Abel.

Rukama jim prošlo přes 260 klientů, kterým pomáhají nejen finančně, ale hlavně psychicky a prakticky.

Velkým problémem jsou podle Tibora Abela pro nadační fond sponzoři. „Když s námi vyjde rozhovor, tak se nám o desítky zvýší počet klientů, ale ani o jednotky procent se nezvýší počet sponzorů,“ dodal zakladatel fondu.

Podpořit fond může každý jednorázově i pravidelně pomocí webu darujme.cz nebo sbírky na stránkách znesnáze21.cz.