Časté známky nízkého sebevědomí a sebeúcty

Mít zdravé sebevědomí značí, že dotyčný zná dobře sám sebe, nebojí se vyjádřit své názory, uznat vlastní chyby (neřešíme aktuálně jedince, kteří ho mají až příliš).

Pokud mnohé z toho naopak nesplňuje, hovoří se o nízkém sebevědomí. Takoví lidé si sami sebe příliš neváží, názory ostatních tak často mohou ovlivnit jejich pocit vnímání sebe sama. A samozřejmě je s tím spojena řada nevýhod, které mohou poškodit jejich život i budoucnost.

Vztahová expertka a odbornice přes neurovědu Lisa Lieberman-Wangová představila 12 základních příznaků nízkého sebevědomí.

Když neschvalujete, nebo dokonce nemáte rádi jedinou osobu, se kterou neustále žijete - vás samotné - úzkost a deprese jsou přirozené důsledky takového soužití.

Běžný stav nespokojenosti se sebou samým vede často k zveličování vlastních chyb nebo chování. Stáváte se také neschopnými odpustit sami sobě.

Pokud budete mít pocit, že vás neustále někdo „napadá“, časem se zcela uzamknete vůči konstruktivní kritice. S tím jde ruku v ruce i neochota zažívat nové věci a životně růst.

To, že nedokážete přijmout kritiku, automaticky neznamená, že dokážete přijímat komplimenty. Když se nemáte rádi, ani komplimenty nebývají „jen tak“.

Strach z možných chyb vede k nečinnosti. A nečinnost z vaší strany ponechává odpovědnost i úspěch na ostatních.

Pokud se nemáte rádi, je pravděpodobné, že vaše názory pro vás nebudou důležité. A pokud si nevěříte, nebudete jednat ve svém vlastním zájmu nebo podle svých snů.

Jde ruku v ruce s nerozhodností. Oba tyto stavy jsou zakořeněny ve strachu z chyb, které můžete udělat. Perfekcionismus často vede k frustraci a nedostatečnému výkonu, protože není dosaženo kýžené dokonalosti. Jenže co je vlastně dokonalé?

Je lidskou přirozeností starat se o to, co milujeme, a opomíjet, co nemilujeme. Vaše vzorce péče o sebe - výživa, spánek, cvičení, společenské interakce - jsou tak odrazem vaší sebeúcty.

Jídlo je bohužel často pomyslným pěšákem v boji o dosažení sebelásky. Existuje, nemá žádný názor, ale dá se ovládat a manipulovat. A pocit „kontroly“, i když jen krátkodobý, může u člověka s nízkým sebevědomím naplnit potřebu jeho posílení.

Když je život se svým „já“ příliš bolestivý, hledáme něco, v čem můžeme svou bolest utopit. To, co se zpočátku tváří jako přítel, se ovšem rychle stane krutým nepřítelem.

Při nízkém sebevědomí obyčejné překážky nejsou jen výzvy - jsou mnohdy zdrojem zastrašování, a hlavně... příležitostí k dalšímu neúspěchu.

Ze všech nevýhod nízkého sebevědomí nemůže být žádná výmluvnější nebo ničivější než ztráta naděje, tvrdí na svém blogu Lieberman-Wangová.

Nízké sebevědomí doslova živí obecnou negativitu života a často i neschopnost si ho užít nebo od něj něco očekávat.