Časné nádory střeva lze nově v motolské nemocnici vyndat bez nutnosti operace

Lidí s nezhoubnými i zhoubnými nádory střev neustále přibývá. Čím dříve přitom dojde k odhalení problému, tím je větší pravděpodobnost, že dotyčný nebude muset podstoupit operativní zákrok.

Od 50 let věku by měla být samozřejmostí účast ve screeningovém programu. Na výběr je screeningová kolonoskopie či nejprve provedení testu na okultní krvácení do stolice a kolonoskopie v případě jeho pozitivity.

Jedinci, kteří mají blízkého příbuzného s nádorem tlustého střeva, jsou ve vyšším riziku vzniku kolorektálního karcinomu a je možné, že by měli kolonoskopii začít podstupovat od nižšího věku než běžná populace.

Další situací, kdy je vhodné po konzultaci s lékařem provést kolonoskopii, a to i v nízkém věku, jsou tzv. varovné příznaky: krvácení z konečníku, necílený váhový úbytek, chudokrevnost, dlouhotrvající průjem či bolesti břicha.

„Samotného vyšetření není potřeba se bát. Při kolonoskopii lékař pomocí endoskopu prohlíží střevní sliznici a hledá přednádorové změny (adenomové a jiné polypy). Nalezené léze může ihned odstranit a odeslat k podrobnému histologickému vyšetření. Celé vyšetření obvykle trvá 20 minut,“ vysvětluje profesor Milan Lukáš, přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE.

„V minulosti byli nemocní odsouzeni k chirurgickému zákroku, a to i opakovaně. Například k odstranění polypu se často muselo přistoupit vícekrát, protože zůstávala rezidua, která nebylo možné standardním způsobem odstranit,“ vysvětluje Radan Keil, přednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Nově tomu tak už nemusí být, a to díky nové technologii EFTR, která rozšiřuje možnosti endoskopických operací. Patologický útvar je odstraněn i se střevní stěnou v celé své šíři a současně je toto místo uzavřeno speciálním klipem. Délka výkonu včetně anestézie se pohybuje v rozmezí 60-90 minut, samotná aplikace EFTR pak v řádu vteřin.

„V první fázi najdeme lézi a označíme si její okolí, zavedeme endoskop, na kterém se nachází velký klip a jakási průhledná čepička - EFTR. Lézi pak uchopíme kleštěmi, vtáhneme ji do čepičky, pomocí klipu sešijeme stěny k sobě a následně uřízneme. Revoluční je to v tom, že dříve jsme mohli jít pouze po povrchu, tímto způsobem můžeme odstranit celou část stěny střeva,“ vysvětluje profesor Keil.

Významným benefitem pro pacienta je nejen neinvazivní přístup, tedy minimalizace vzniku jizev, ale také zkrácení doby hospitalizace. Samotný zákrok je proveden po předcházející přípravě (vyčištění střev) v den nástupu.

V případě, že pacient nemá žádné obtíže, je druhý den propuštěn do domácího ošetření. V následujících dnech je pak informován o výsledcích histologického vyšetření vzorku.

„Měli jsme zde pacienta, kterému vrůstal polyp do stěny apendixu. Standardně bychom v tomto případě museli přistoupit k běžné chirurgické operaci, místo toho jsme pomocí EFTR odstranili celý apendix i s polypem zevnitř. V současné době provedeme na naší klinice 20-30 takových výkonů ročně a lze předpokládat, že toto číslo rychle poroste,“ dodává profesor Keil.