Článek
Vědci tvrdí, že žít samostatně bývalo donedávna moderním fenoménem, který ovšem oslabil sociální vazby, v důsledku čehož se lidé méně berou a nežijí tolik v početnějších rodinách.
Tým, který vedl Kimmo Herttua z finského Institutu ochrany profesního zdraví v Helsinkách, analyzoval informace od 18 200 lidí, kteří zemřeli v důsledku alkoholu mezi lety 2000 a 2007. Zaměřil se přitom na příčiny smrti spojené s alkoholem, včetně onemocnění jater, otravy alkoholem a nehody po požití alkoholu, stejně jako úmrtí v důsledku násilí po požití alkoholu.
Výsledky například ukázaly, že v období mezi roky 2000 až 2003 hrozilo u mužů, kteří žili sami, 3,7krát větší riziko, že zemřou na onemocnění jater ve srovnání s muži, kteří žili v manželství nebo měli spolubydlícího. V rozmezí let 2004 a 2007 už byl tento rozdíl pětinásobný. Podle vědců to má souvislost s tím, že v roce 2004 klesla ve Finsku cena alkoholu a ten se tak stal dostupnějším.
Ženy žijící samy mají také větší pravděpodobnost úmrtí v souvislosti s alkoholem, ale rozdíl není tak markantní jako u mužů.
"Život o samotě je spojen s výrazně zvýšeným rizikem úmrtí v důsledku alkoholu, a to bez ohledu na pohlaví, socioekonomický status, nebo konkrétní příčinu smrti," shrnuli v závěru studie vědci, kteří chtějí zkoumat tento jev i v zemích s jinou "alkoholovou kulturou".
