Článek
K ucpání plicní tepny nejčastěji dochází v důsledku uvolnění krevní sraženiny z oblasti dolních končetin, pánve či paží. Pokud je sraženina malá a nemocní dostanou včas správnou lékařskou péči, nemoc většinou zvládnou i bez trvalých následků v podobě poškození plic. Velká sraženina ale může způsobit okamžitou smrt.
Bohužel hluboká žilní trombóza, při které nejčastěji dochází k tvorbě krevní sraženiny, která se při uvolnění může dostat až do plic, často probíhá skrytě. Lidé se tak o problému mohou dozvědět až kvůli embolii.
Chronické žilní onemocnění trápí každou druhou ženu
Často se přitom může jednat o dědičnou záležitost, nicméně existují i další rizikové faktory, které mohou za problémem stát.
- Dlouhé lety a obecně cestování vsedě
- Větší operativní zákroky a úrazy
- Sádra na dolní končetině a omezená hybnost
- Dlouhé sezení s nohou přes nohu
- Těhotenství – s rostoucím dítětem se může snižovat průtok krve do dolních končetin.
- Během porodu, kdy dochází k přirozeně větší srážlivosti krve jako ochrana před vykrvácením.
- V prvním týdnu po narození dítěte
- Obezita
- Vyšší věk
- Dědičné poruchy srážlivosti
- Silné kouření
- Antikoncepce a hormonální léčba
Asi u poloviny nemocných s hlubokou žilní trombózou se neobjevují žádné varovné příznaky. Pokud ano, ve většině případů se jedná o otok končetiny, bolest či citlivost nezpůsobenou úrazem či zarudnutí pokožky.
Samotná plicní embolie na sebe často začne upozorňovat podobně jako srdeční infarkt.
Olivový olej snižuje riziko vzniku krevních sraženin, jež mohou způsobit infarkt či mrtvici
Mezi varovné signály plicní embolie patří:
- Náhle vzniklá dušnost, kdy se výrazně zvýší i dechová frekvence.
- Bolest na hrudi – zejména při hlubokém dýchání
- Rychlejší či nepravidelný srdeční tep
- Kašel, někdy i s vykašláváním krve
- Velmi nízký krevní tlak, závratě a mdloby
- Modravě zbarvené rty a prsty
Ve všech těchto případech je zapotřebí okamžitě přivolat lékařskou pomoc.
Krevní výduť mozkové cévy postihuje častěji ženy, většina z nich o problému neví
Léčba musí přijít včas
U plicní embolie často rozhodují minuty. Čím dříve je nemocnému podána první pomoc, tím menší následky může mít.
Jako první pomoc lékaři nemocným podávají nitrožilně nebo podkožně léky na ředění krve. Po zlepšení stavu dochází k podávání tabletek. Délka této léčby pak trvá minimálně tři měsíce, nicméně u někoho se může jednat již o celoživotní záležitost.
U nejtěžších případů někdy musí lékaři přistoupit ke katetrizaci neboli rozbití krevní sraženiny pomocí katétru (který se do těla dostává vpichem z tříselné žíly).
U opakovaných embolií někdy lékaři přistupují k zavedení tzv. kaválního filtru do dolní duté žíly, opět se tak dělá pomocí katetrizace.
