Článek
Jihokorejský šéf organizace prohlásil, že strategie zahrnuje minimalizaci rizika rozšíření infekce u zvířat a na lidi, posílení systémů včasného varování, posílení veterinárních služeb, zlepšení připravenosti jednotlivých zemí na případnou pandemii, rovnoměrnější přístup k antivirotikům a rozšíření výzkumu vakcín pro případ pandemie.
"Toto setkání určilo řadu provázaných akcí, které budou vzápětí rozjety," řekl I Čong-uk. "Na národních úrovních je naléhavá potřeba investic, které budou v následujících třech letech dosahovat potenciálně jedné miliardy dolarů," potvrdil a jako prioritu uvedl nezbytnost zlepšení komunikace s veřejností.
Druhou prioritou má být založení mechanismu dárcovství; mezinárodní dárcovská konference v souvislosti s bojem proti ptačí chřipce se má uskutečnit 17. a 18. ledna v Pekingu.
Odhadovaná miliardová částka však nezahrnuje prostředky na vytváření zásob antivirotik a vakcín proti lidské chřipce, uvedla Fadia Saadahová ze Světové banky. Náklady na vývoj vakcín a posílení produkce antivirotik odhaduje WHO na 500 miliónů dolarů během příštích tří až čtyř let (12,5 miliardy korun).
Asi devadesát procent z miliardy dolarů budou podle ní potřebovat jednotlivé země a zbytek odborné agentury, například právě WHO.
Účastníci ženevské konference tři dny jednali o prostředcích pro kontrolu přenosu viru ptačí chřipky mezi ptáky a rovněž mezi ptáky a lidmi. Také se zabývali tématy, jako je posílení systému zjišťování viru, odškodňování chovatelů vybité drůbeže nebo zvyšování kapacit pro výrobu vakcín a léků.
Odborníky svolala do Ženevy WHO spolu s Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodním úřadem epizootickým (OIE), který se zabývá výzkumem hromadných nákaz u zvířat a ochranou proti nim, Světovou bankou a veřejnými i soukromými dárci.
Virus H5N1 už zabil 64 lidí v Asii a vynutil si vybití 150 milionů ptáků, převážně drůbeže.